Ústavní soud ČR rozhodl, že je Lisabonská smlouva v souladu s českou ústavou, a její ratifikaci tak nic nestojí v cestě.

Zdroj: BBC

Doplněk podání právního zástupce skupiny 17 senátorů, Ústavnímu soudu, ve věci posouzení souladu tzv. “Lisabonské smlouvy“ s ústavním pořádkem ČR

Rozhovor s Oskarem Krejčím - Ukázka z připravované knihy Viděno deseti, která přiblíží sametovou revoluci očima tehdejších hráčů. Z jedné i z druhé strany.

Jsou dva hlavní důvody, proč to muselo prasknout – antropologický a geopolitický. Ten antropologický ukazuje, jak se tehdejší zjednodušeně vykládaný marxismus mýlil v pojetí člověka. Patos revoluce byl spojen s představou, že nové společenské poměry vytvoří nového, socialistického či sovětského člověka. Že nové výrobní poměry, jejichž základem se stalo společné vlastnický výrobních prostředků, odstraní sobectví, učiní z každého pracujícího odpovědného hospodáře, že soudružské vztahy převládnou v práci, na ulici, v domácnosti. Nemluvě o tom, že osvobozená pracovní síla měla přinést vyšší produktivitu práce.

Nic takového se nestalo.

V posledních dnech jsem si při sledování médií vzpomněl na rukopisné "paměti" svého prapradědka Bohumila Ženíška (1866-1944), malozemědělce z oblasti na severním okraji Prahy, píše Jan Čihák.

Pro Vaše pobavení a třebas i pobavení čtenářů Britských listů přeposílám pár ukázek k "dějinným" okamžikům, které zmínil. Dost zajímavý pohled malého venkovského člověka (laděného místy dokonce antisemitsky) na dobu, která se dnes vykládá různým způsobem.

Tak tedy:

Za dva týdny si budeme připomínat 20. výročí listopadových událostí roku 1989. Je však jejich odkaz stále živý? Publikace názorového článku o dění na Fakultě humanitních studií UK na studentském serveru UKáčko.cz a zejména způsob, jakým se redakce vyrovnala s kritickými ohlasy, které vyvolal, naznačují spíše pravý opak.

Celou kauzu rozvířila MF Dnes, která v rámci informování o „skandálech” na českých vysokých školách, odstartovaných kauzou na Fakultě právnické Západočeské univerzity, vydala článek o sexuálním obtěžování na Vysoké škole ekonomické ). Následně informovala o výsledcích výzkumu sexuálního obtěžování na českých VŠ) a nakonec vydala i článek o kauze sexuálního obtěžování na Fakultě humanitních studií UK, kterého se měl dopustit Jiří Bystřický, tehdejší vedoucí Katedry elektronické kultury a sémiotiky).

Pro jednoduchost neuvažujme „statut“ ženy, o kterou se může jednat. Nezáleží totiž vůbec na tom, zda byla matka provdaná, rozvedená, anebo „jen přítelkyně“. Běží tu – nemálo – o materiální zajištění dítěte (či dětí), na které by měl někdo platit výživné. Už jedno otcem materiálně nezajištěné dítě tu může být nemalou komplikací pro jeho matku. Také hned nemusíme zkoumat přiměřenost výše případně již stanoveného výživného, pokud otec dítěte nepřispívá nebo přispívá jen nepravidelně.

Nedivím se radnímu Richterovi, že se snaží racionalizovat provoz dvou, na sobě nyní nezávislých zahrad - ZOO Praha a Botanické zahrady, s přidružením Trojského zámku. Nehovoří pro to jen geografické sousedství a společná dopravní obslužnost, ale i mnoho společných zájmů a typová shodnost obou organizací. Nedivil bych se ani, kdyby radní Richter svůj plán pojal ještě ambiciózněji a chtěl činnost obou zahrad rozšířit o specializované miniexpozice na dalších místech Prahy. Pavel Sekerka by pak možná dostal i svou hračku a pochopil by, že ne vždy je strach ze změn a půl století trvající status quo tím nejlepším řešením. Pro jakoukoliv životní situaci.

Bývalý kolega z gymnázia mě pozval do svého semináře. Jako někdejšího člena Koordinačního centra Občanského fóra ve Zlíně. Středoškoláci si totiž oblíbili tento druh setkávání s ještě žijícími svědky dob minulých. Nedávno měli ve třídě bývalého politického vězně. Vedení školy a také veřejné mínění těmto aktivitám fandí. Je to jakési suplování scházejících objektivních analýz nedávné historie. Nabídku jsem přijal a po návratu domů začal pátrat v šuplících po suvenýrech z podzimu 89., neboť studenti v té době ještě nebyli na světě, a málo barevné vyprávění o OF by bylo z kategorie povídání o dinosaurech.

Kolínský arcibiskup kardinál Joachim Meisner prý přirovnal ateistického biologa Dawkinse k nacistům a Karel Dolejší vydal článek Johna Michaela Greera o chybách neoklasických ekonomů a o jejich hrubém zanedbávání důsledku koncentrace bohatství. Obě informaci by ani neměly moc společného, kdyby nešlo o manipulativní užití jazyka…

Mnoho policistů a soudců si myslí, že by se drogy dekriminalizovat neměly. Jenže z praktických důkazů vyplývá, že současná politika selhala. Zakázané drogy jsou běžně k dispozici všude a drogově závislí jedinci přepadají lidí a kradou, aby mohli financovat koupi svých drog. Ilegální obchod s drogami je zkázou pro desocializovanou mládež. Vzhledem k tomu, že každý, kdo chce drogy, si je dnes může koupit, a ilegální obchod s drogami má hodnotu mnoha stamilionů liber, je obtížné argumentovat, že by legalizace drog mohla situaci zhoršit.

KD│ Váleční podnikatelé, které v Afghánistánu preferujeme, jsou stejně úplatní, stejně nepřátelští k právům žen a základním demokratickým svobodám, a stejně hluboko zataženi do obchodu s opiem jako Talibán. Morální dělící linie, které rýsujeme mezi námi a našimi protivníky, jsou fiktivní. Válka vždy posiluje ty, kdo mají sklon k násilí a zálibu ve zbraních. Obrací morální řád vzhůru nohama a končí všechny diskuse o lidských právech. Válka vykazuje spravedlivé a umírněné na okraj společnosti. A zbraně války nerozlišují mezi nevinným a proklatcem. Bezpilotní letoun je naší vlastní verzí improvizované výbušné nástrahy. Ocelová tříštivá bomba je odpovědí na sebevražedný bombový atentát. Dávka vystřelená z kulometu způsobuje vždy stejnou hrůzu a krveprolití mezi civilisty, nehledě na to, kdo stiskl spoušť, napsal Chris Hedges pro magazín Truthdig.

"Vědomě navazujeme na Chartu 77. Také chovatelé králíků už konečně chtějí demokracii."

Týden: Chovatelé se bouří. Velí jim esenbák z Národní třídy ZDE

Možná si někdo v těchto týdnech „pošmákl“ na dalším, už nemálo průkazném průšvihu v našich veřejných institucích. Vidíte, ani na těch vysokých školách to není lepší, že? Tentokrát v Plzni. Na tamní univerzitě. Na její Právnické fakultě. Ne že by se nutně pokaždé ozval sám potrefený. Dokonce slyšíme důvodně podezřelé z nedůstojných machinací docela okázale volat „Chyťte zloděje!“. Kdopak by o té aféře nevěděl! A kupodivu už to má svou metástázi, jako rakovina.

Nepřipravené orgány veřejné moci budou povinně muset pomocí datových schránek komunikovat s taktéž nepřipravenými uživateli. Implementace stylem „hodíme je do vody a uvidíme, jak se naučí plavat“ je jistě možná, ale s ohledem na důsledky ji v tomto konkrétním případě nepokládám za šťastnou. Za mnohem rozumnější bych považoval povinnou aktivaci datových schránek ve vlnách. V čase T+0 umožnit volitelnou aktivaci schránek všem skupinám uživatelů, jako to bylo v testovacím provozu od 1. července, píše Michal Valášek na serveru Lupa ZDE

Bohužel se musíme opět obrátit na čtenáře s prosbou o finanční pomoc. Na konec své životnosti dospěl dosavadní server Britských listů - uvědomte si, že časopis má denně obrovský provoz. Technický správce Britských listů promptně a operativně - bez jediného výpadku - zařídil v minulých dnech bezchybný přechod na dva nové servery (intel xeon verze 12x 146GB 15k SAS disky).

Jejich celková pořizovací cena byla 100 000 Kč. Tuto částku nám krátkodobě zapůjčil z vlastní kapsy. Dluh musíme uhradit a žádáme proto čtenáře, kteří Britským listům normálně finančně nepřispívají, aby nám tentokrát finančně pomohli a umožnili našemu deníku další provoz. Je to na vás.

Britským listům přispívá pravidelně finančně méně než 1 procento čtenářů. Kdyby přispěla cca desetina každodenních čtenářů částkou 50 Kč, stačilo by to. Nemáme naprosto žádné finanční rezervy a hardware je nutno každých několik let obnovovat.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Děkujeme.

Redakce

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

O spojení ZOO a botanické zahrady se již napsalo mnoho. Argumentů pro i proti je celá řada, od citových, jako je ztráta samostatnosti, vlastní tváře a tím i zmenšení nabídky služeb pro veřejnost tak i zcela rozumných, odůvodňujících nesmyslnost řešení ekonomicky (sloučený subjekt bude mít dražší a složitější vedení), rozdílnou metodologií chovu zvířat a pěstování rostlin (chemická ochrana proti škůdcům), rozdílný právní rámec (botanické zahrady jsou non profit a nesmí na pěstovaných rostlinách přímo vydělávat). Sloučením institucí se ztratí jejich dlouhodobé ambice, rozmělní cíle, zaměření, důslednost. Samozřejmé jsou i obavy, že se botanická zahrada promění v přidružený zahradnický podnik.

Zvláště pro občany Zlínska mám dvě zprávy. Jedna je dobrá, druhá špatná. Ta první se zakládá na průzkumu podmínek pro podnikatele¹ a konstatování, že Zlín je jedním z nejlepších měst pro podnikání (9.místo). Jiné významné valašské město Vsetín se prý kvůli dopravní obslužnosti (sic!) ocitlo až na 163. místě.

Na aktuálně.cz se objevil nedávno rozhovor tří redaktorů (Pavla Turka, Pavla Kroulíka a Kamila Fily) kulturní rubriky (člověk kulturymilovný a zároveň znalý dějin kultury 19. a 20. století by měl cítit určitou nevolnost při pomyšlení na takové povolání a jeho roli v autentické kultuře) na téma nového díla z dílny Horáčka a Hapky, které se jmenuje "Kudykam". Nebudu zde dělat tomuto bombastickému "lyrikálu" reklamu, každý si o něm může zjistit dost na internetu (mj. v archívu České televize), a nepůjde mi o to zhodnotit ani některé z realizovaných divadelních představení, když jsem žádné dosud neviděl. Vlastně bych o "Kudykam" možná ani nepsal (i když mne na tom projektu dost věcí fascinuje), kdyby nebylo těch tří redaktorů a jejich rozhovoru na aktuálně.cz.

Nedávná diskuze o morálce u zvířat otevřela tradiční otázku, kde je hranice lidství. Morálka v tom smyslu, jaký má pro nás lidi význam, u zvířat existovat nemůže; už proto ne, že zvířata nežijí v lidské společnosti jako její protagonisté (pomineme-li užitková zvířata a domácí mazlíčky), nevytvářejí ji a neužívají ji. To ale neznamená, že u zvířat se nevyskytují určité prvky toho, co je součástí lidské morálky; už proto ano, že mnohá žijí v rozvinutých sociálních vztazích a že z evolučního hlediska je výhodné chovat se nejen ve vlastní „osobní“ prospěch. Cílem tohoto článku je zmíněné polemiky doplnit o další podněty.

KD│ Můžete se klidně vsadit, že každé veřejné vyjádření k politickým souvislostem ropného zlomu, pokud prakticky nespadá vjedno s několika málo široce přijímanými názory, se ukáže být dobrým příkladem termodynamických zákonů, při němž se spousta energie přemění v odpadní teplo. Ani esej z minulého týdne nebyl výjimkou. Mezi příspěvky těch, kdo se domnívají, že jsem byl na Kubu příliš tvrdý, těmi, kdo si myslí, že jsem byl na Kubu příliš měkký, těmi, kdo trvají na tom, že Amerika je již diktaturou, těmi, kdo mají za to, že by se Americe coby fašistické diktatuře dařilo lépe, a řadou ne tak snadno klasifikovatelných tirád, jsem se stal i terčem pořádných urážek. Má oblíbená nadávka tohoto týdne představuje úryvek online prskání, které zřejmě natolik vyčerpalo autorův slovník kleteb, že se uchýlil k nejohavnějšímu výrazu, jaký vůbec znal: "...ty Američane!"

Nabízíme (např.) pro dva studenty na školní rok 2009-10 ideálně situovaný pronájem studentského bytu na Starém Městě pražském, těsně u stanice metra Staroměstská (naproti knihkupectví Fišer). Velmi výhodné především pro studenty pražské filozofické fakulty, právnické fakulty a UMPRUM (cesta do školy 3 minuty).

Byt má moderní plynové ústřední topení. K dispozici je jeden zařízený dvojlůžkový pokoj, psací stůl, stůl, skříně, dvě postele, klavír, velká moderní koupelna s pračkou, kuchyň s plynovým sporákem a dřezem, lednička. Celková činže 9 500 Kč měsíčně plus poplatky za elektřinu a plyn. Studenti složí zálohu ve výši jedné měsíční činže.

Zájemci, kontaktujte nás na této adrese

Ať udělají Spojené státy v Afghánistánu cokoliv, ať udělá cokoliv prezident Obama, válka dospěla do situace, v níž mohou jak Spojené státy tak Obama jedině prohrát. USA stejně jako jejich prezident zcela uvázly ve slepé uličce. Zvažme základní rysy této situace.

V souvislosti s probíhající debatou BL bych rád připomněl, že Češi měli (a mají?) osobnosti, jež se razantně stavěly proti tzv. národním mýtům či omylům a vysloužily si za to nepochopení, v horších případech exkomunikaci z národa. Začít můžeme u Havlíčka a jeho polemiky s Tylem či odmítnutí nekritického hejslovanství. I Masaryk byl jako univerzitní profesor terčem nechutných kampaní národovců. U Šaldy v jeho Zápisníku najdeme jak ostrou kritiku českého paternalismu vůči Slovákům, tak necitlivosti vůči Němcům v první republice.

Také jsem byl letos na den Památky zemřelých navštívit hřbitov. Jako dosud nezemřelý, mám k tomu místu zvláštní vztah - z bývalého HPP. Počasí, jak to už obvykle bývá, bylo inverzní, smogové a dušičkové. Hřbitov byl natřískán šedivými, zchátralými, smutnými a sehnutými občany. Mladí na hřbitovy moc nechodí. Vyspávají do oběda po včerejším flámování. Chtějí se zbavit mládí a zdraví, touží po bolesti, stáří, nemocech, zchátralosti, smutku a umírání.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V září 2009 přispělo celkem 188 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 108.45 Kč, příjem z reklamy byl 15 900.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2009 částku 12 330.29 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €764.09.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.