Pět britských vojáků bylo usmrceno a několik dalších zraněno, když na ně začal náhle střílet jeden afghánský policista. Britští vojáci byli umsrceni na policejním stanovišti, když policista náhle vzal svou zbraň a začal na ně střílet. Britští vojáci právě afghánským policistům poskytovali výcvik.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Bývalý náměstek britského ministra zahraničí Kim Howells požaduje, aby Británie začala po etapách stahovat své vojáky z Afghánistánu. Napsal to v deníku Guardian.

Howells je v současnosti poradcem britského premiéra pro výzvědné a bezpečnostní otázky. Ve svém článku argumentuje, že miliardy liber, ušetřené stažením britských jednotek z Afghánistánu, by se měly investovat do obrany samotného britského území proti útokům al-Kajdy. Do r. 2008 měl Howells na ministerstvu zahraničí odpovědnost právě za Afghánistán.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Přijímáme výtku posluchačů, že jsme v dostatečném předstihu neinformovali o vysílání rozhovoru s Miroslavem Štěpánem, při kterém byla na obrazovce vůbec poprvé vystavena žádost Městského výboru Svazu socialistické mládeže z 11.listopadu 1989, týkající se povolení pietního aktu, u příležitosti 50. výročí 17. listopadu. Souhlas s demonstrací v Praze na Albertově, následným pochodem, kladením věnců a zpěvem hymny, vydal odbor vnitřních věcí obvodního národního výboru v Praze 2, již za dva dny, citujeme: "bere ohlášenou akci ve smyslu vyhl. min. vnitra č. 320/51, Ú.1 na vědomí.", píše Karel Srp z Artfóra-Jazzové sekce, která provozuje internetové Rádio Hortus.

Když se před lety přišlo na to, že tehdejší přední politik Občanské demokratické aliance Jan Kalvoda neoprávněně užívá titulu doktora práv, vypuklo volání po jeho odchodu z politiky. Jan Kalvoda tehdy vyhověl a s ostudou opustil veřejné funkce, přičemž v tomto svém jistě neradostném „exilu“ setrval až do doby vskutku nedávné, kdy překvapivě vystoupil coby právník proti konání předčasných voleb.

Republikáni v úterý zvítězili ve volbách guvernéra ve Virginii a velkým překvapením byla porážka dosavadního Demokratického guvernéra v New Jersey, kterýžto stát je tradičně baštou Demokratické strany.

Činitelé Demokratické strany sice v úterý večer tvrdili, že volby nejsou referendem o Obamově prezidentství, avšak poslední zbytky euforie Demokratů nad Obamovým volebním vítězstvím už zmizely.

Podle průzkumů veřejného mínění, prováděných u východu z volebních místností jsou voliči nespokojeni s pokračujícími problémy americké ekonomiky a do menší míry se obávají Obamovy reformy zdravotnictví.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Když začátkem roku 2008 na rovné stovce německých univerzit probíhalo šetření ohledně názorů na kvalitu německých profesorů, 52,4% dotázaných podřízených hodnotilo jejich práce jako průměrné nebo dokonce mizerné. Podle Franka van Bebbera ze Spiegel Online to má prý být z nějakého důvodu zničující. O tom, a o důvodech chybějícího vzdělání vychovatelů, něco v této poznámce.

Mnohé občany v Itálii rozzuřil úterní rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, že kříže, které visí ve většině italských školních učeben, porušují náboženskou a vzdělávací svobodu.

Sedm soudců, jejichž rozhodnutí zřejmě vyvolá celoevropské zkoumání náboženských symbolů ve veřejných prostorách, rozhodlo, že školy mají povinnost "dodržovat konfesijní neutralitu".

ČTK-EUROSKOP│ Zboží pocházející z palestinských území okupovaných Izraelem nelze považovat za vyrobené v Izraeli, uvedl ve svém stanovisku generální advokát Evropského soudního dvora Yves Bot. Podle něj toto zboží, má-li uvedeno jako původ Izrael, podléhá při vývozu do EU proclení a nevztahuje se na něj preferenční režim bezcelní dohody uzavřené mezi EU a Izraelem.

...ale za jakých okolností. Jeho jasné a stručné nesouhlasím, nesouhlasím, nesouhlasím atd. vyznělo jako konstatování zrady jeho vlastních, vnitřně konzistentních názorů aktem vytvoření podpisu na příslušném dokumentu. Tato lamentace byla by důstojnou, kdyby byla spojena se zachováním integrity jeho osobnosti s rozhodným: „Ne to nemohu podepsat, protože se to příčí mému základnímu přesvědčení“! A k tomu byla pouze jedna dostupná a na výsost pochopitelná forma – abdikace.

"Vědomě navazujeme na Chartu 77. Také chovatelé králíků už konečně chtějí demokracii."

Týden: Chovatelé se bouří. Velí jim esenbák z Národní třídy ZDE

Se zájmem jsem si přečetl článek Jan Lukavec si říká „kulturolog“, ale není jím doopravdy od „českého básníka, nakladatele, literárního kritika, mecenáše a komunistického politika“ Daniela Strože. Obviňuje mne z toho, že v mým „elaborátech převládá jazykové neumětelství, zrovna jako nekulturnost a mnohdy přímo i očividné nedovzdělání“, že jsem nečetl žádnou jeho knihu, i když o jedné z nich píšu, a své „vědomosti“ čerpám z „pomluv Kateřiny Šafaříkové, parlamentní zpravodajky Lidových novin“, které se prý jednou Strož „dotkl upozorněním, že nepůsobí svou neupravenou vizáží v evropském prostředí dobrým dojmem“. Odpustit mi pak nemůže především to, že prý netuším nic o tom, že byl v hodnocení všestrannosti europoslanců všech členských států, které pořídili italští experti, uveden na první příčce mezi těmi, kteří zastupovali Českou republiku. Pateticky dodává: „Šířit lži, v lepším případě polopravdy, to dnešním českým pisálkům, jakým je i Lukavec, opravdu sedí. Zabývat se rešeršemi, to už by bylo přílišným zatížením pro jejich mozečky. Anebo lžou a špiní vědomě?“, cituje Jan Lukavec.

Kritika v médiích, monitorování projevů, jindy sledování, trestní oznámení a soudní spory, domovní prohlídky, při nichž ze šuflat vypadnou boxery, obušky a nože, jindy pistole a výbušniny, občas zákaz činnosti, v některých případech i pár let „natvrdo“ v lochu. Tak se brání nacistické recidivě parlamentní demokratické systémy. Nechávají ultrapravici žít či živořit a garantují jí určitá práva a svobody, protože jde přece jen o „menší zlo“ než okamžité zahánění do ilegality, udeří ji však přes prsty, pokud sahá od slovních výhrůžek po násilných činech.

KD│ Dokumenty Pentagonu, které unikly v době vietnamské války, vysvětlují, proč Obama ze všeho nejpravděpodobněji vyslyší požadavky armády a pošle do Afghánistánu další vojáky, domnívá se analytik a bývalý zpravodajec Daniel Ellsberg, který vidí mnohé paralely mezi probíhajícím konfliktem v Afghánistánu a někdejší válkou ve Vietnamu. Stejně jako ve Vietnamu, ani dnes USA nečeká žádné vítězství - a Obama to ví, řekl Ellsberg v rozhovoru pro The Real News Network. Přesto má analytik za to, že Obama bude jednat "proti svým instinktům, stejně jako proti nejlepším zájmům země, a udělá to, co je nejlepší pro něj, jeho administrativu a jeho politickou stranu v krátkodobé předvolební perspektivě, to znamená vyhne se revoltě armády", napsal Sari Gelzer pro Truthout.

K poznámce Uwe Ladwiga „O křesťanech, nacistech a selhání trhu, neboli O manipulativním užití jazyka“

Se zájmem a rád i s poučením čtu články a poznámky pana Uwe Ladwiga. Nacházím v nich mnoho moudrosti a zkušeností z jeho bohatého a jistě smysluplného života. K závěru jeho zmíněné poznámky mám tuto malou poznámku. Autor J.M.Greer ve svém článku Proč trh selhává užívá slovo trh v přeneseném smyslu. Ovšemže trh, jako místo jednajících osob nemůže jednat. Když např. vyslovím větu „Církev se nezastala dostatečně židovských obětí ve 2.světové válce“, je slovo církev také bráno jako entita. Církev ovšem jako entita také nemůže jednat, nýbrž její hodnostáři, papež, arci- i biskupové, kněží a věřící. Čtenář jistě pochopí tuto alegorii ve formulaci autora Greera a i v dobrém překladu Karla Dolejšího a porozumí smyslu psaných vět. Chápu a oceňuji snahu pana Ludwiga pro přesné vyjadřování slovy v jejich konktrétním obsahu a pojmu. Správně řekl, že před slovem musí existovat myšlenka. I když někteří politici a jsou takoví i v Česku, kterým to dřív mluví než myslí.

Panu Ladwigovi jde o přesnou definici pojmů vyjádřenou slovy a tak jsem také pochopil jeho poznámku. Ale ani autorovi tak i překladateli nešlo v tomto případě zajisté o manipulativní užití jazyka. Tím nechci říci, že se to u mnohých autorů nestává nebo, že se o to někdy alespoň nepokouší.

Oceňuji, že BL přinášejí celou řadu hodnotných článků, i to, že přinášejí články z různých částí názorového spektra. Dost dobře ale nechápu, proč se nemůžete vyvarovat uveřejňování článků, které evidentně patří do žumpy. Nikoli pro prezentované názory, ale pro snadno odhalitelnou a zjevnou věcnou nesprávnost, nekompetentnost nebo zjevnou nenávist převažující nad racionalitou, napsal čtenář, který se představil jako František Vomáčka.

Uwe Ladwig se má - nikdy se nestane, že by mu při jízdě autem selhaly brzdy. On totiž sofisticky uzákonil, že aby mohlo něco vůbec selhat, muselo by to nejprve být schopno jednat. Kdykoli by to tedy náhodou vypadalo, že v autě praskla hydraulika, vytekla brzdová kapalina, či navzdory ABS došlo k zablokování brzdových kotoučů, přesvědčovací schopnosti hamburského přispěvatele BL okamžitě způsobí, že se brzdy auta zahanbeně stáhnou do sebe, uznají, že přece nemohou používat jazyka ideologicky, a už vůbec nedokážou jednat, tudíž ani selhat - a poslušně se vrátí ke své práci.

KD│ Edmund Phelps začíná komentář ve Financial Times "vysvětlením" ekonomických diskusí, přičemž říká:

OK, dál to nemá cenu číst, konstatuje Paul Krugman v blogu na New York Times.

Rozhovor s Oskarem Krejčím - Ukázka z připravované knihy Viděno deseti, která přiblíží sametovou revoluci očima tehdejších hráčů. Z jedné i z druhé strany.

Jsou dva hlavní důvody, proč to muselo prasknout – antropologický a geopolitický. Ten antropologický ukazuje, jak se tehdejší zjednodušeně vykládaný marxismus mýlil v pojetí člověka. Patos revoluce byl spojen s představou, že nové společenské poměry vytvoří nového, socialistického či sovětského člověka. Že nové výrobní poměry, jejichž základem se stalo společné vlastnický výrobních prostředků, odstraní sobectví, učiní z každého pracujícího odpovědného hospodáře, že soudružské vztahy převládnou v práci, na ulici, v domácnosti. Nemluvě o tom, že osvobozená pracovní síla měla přinést vyšší produktivitu práce.

Nic takového se nestalo.

V posledních dnech jsem si při sledování médií vzpomněl na rukopisné "paměti" svého prapradědka Bohumila Ženíška (1866-1944), malozemědělce z oblasti na severním okraji Prahy, píše Jan Čihák.

Pro Vaše pobavení a třebas i pobavení čtenářů Britských listů přeposílám pár ukázek k "dějinným" okamžikům, které zmínil. Dost zajímavý pohled malého venkovského člověka (laděného místy dokonce antisemitsky) na dobu, která se dnes vykládá různým způsobem.

Tak tedy:

Když mne Jan Čulík požádal, abych se vyjádřil k textu pana Víta, uvědomil jsem si, jaké hrozné bludy se šíří mezi občany a jak se v těchto dnech utváří vztah české veřejnosti nejen k Lisabonské smlouvě, ale i k celé EU. Josef Vít to vzal za špatný konec. Kdyby ve svém článku prezentoval svůj později deklarovaný odpor vůči neoliberálnímu pojetí EU, rozuměl bych mu i přes možné chyby a nepřesnosti. Nic takového se tam ale bohužel neobjevilo, pouze reprodukce suverenistických předsudků a poplašných zpráv o druhém Mnichovu. A to pan Vít o sobě prohlašuje, že mu federální Evropa nevadí.

Doplněk podání právního zástupce skupiny 17 senátorů, Ústavnímu soudu, ve věci posouzení souladu tzv. “Lisabonské smlouvy“ s ústavním pořádkem ČR

KD│ Váleční podnikatelé, které v Afghánistánu preferujeme, jsou stejně úplatní, stejně nepřátelští k právům žen a základním demokratickým svobodám, a stejně hluboko zataženi do obchodu s opiem jako Talibán. Morální dělící linie, které rýsujeme mezi námi a našimi protivníky, jsou fiktivní. Válka vždy posiluje ty, kdo mají sklon k násilí a zálibu ve zbraních. Obrací morální řád vzhůru nohama a končí všechny diskuse o lidských právech. Válka vykazuje spravedlivé a umírněné na okraj společnosti. A zbraně války nerozlišují mezi nevinným a proklatcem. Bezpilotní letoun je naší vlastní verzí improvizované výbušné nástrahy. Ocelová tříštivá bomba je odpovědí na sebevražedný bombový atentát. Dávka vystřelená z kulometu způsobuje vždy stejnou hrůzu a krveprolití mezi civilisty, nehledě na to, kdo stiskl spoušť, napsal Chris Hedges pro magazín Truthdig.

Za dva týdny si budeme připomínat 20. výročí listopadových událostí roku 1989. Je však jejich odkaz stále živý? Publikace názorového článku o dění na Fakultě humanitních studií UK na studentském serveru UKáčko.cz a zejména způsob, jakým se redakce vyrovnala s kritickými ohlasy, které vyvolal, naznačují spíše pravý opak.

Celou kauzu rozvířila MF Dnes, která v rámci informování o „skandálech” na českých vysokých školách, odstartovaných kauzou na Fakultě právnické Západočeské univerzity, vydala článek o sexuálním obtěžování na Vysoké škole ekonomické ). Následně informovala o výsledcích výzkumu sexuálního obtěžování na českých VŠ) a nakonec vydala i článek o kauze sexuálního obtěžování na Fakultě humanitních studií UK, kterého se měl dopustit Jiří Bystřický, tehdejší vedoucí Katedry elektronické kultury a sémiotiky).

Pro jednoduchost neuvažujme „statut“ ženy, o kterou se může jednat. Nezáleží totiž vůbec na tom, zda byla matka provdaná, rozvedená, anebo „jen přítelkyně“. Běží tu – nemálo – o materiální zajištění dítěte (či dětí), na které by měl někdo platit výživné. Už jedno otcem materiálně nezajištěné dítě tu může být nemalou komplikací pro jeho matku. Také hned nemusíme zkoumat přiměřenost výše případně již stanoveného výživného, pokud otec dítěte nepřispívá nebo přispívá jen nepravidelně.

Kolínský arcibiskup kardinál Joachim Meisner prý přirovnal ateistického biologa Dawkinse k nacistům a Karel Dolejší vydal článek Johna Michaela Greera o chybách neoklasických ekonomů a o jejich hrubém zanedbávání důsledku koncentrace bohatství. Obě informaci by ani neměly moc společného, kdyby nešlo o manipulativní užití jazyka…

Bývalý kolega z gymnázia mě pozval do svého semináře. Jako někdejšího člena Koordinačního centra Občanského fóra ve Zlíně. Středoškoláci si totiž oblíbili tento druh setkávání s ještě žijícími svědky dob minulých. Nedávno měli ve třídě bývalého politického vězně. Vedení školy a také veřejné mínění těmto aktivitám fandí. Je to jakési suplování scházejících objektivních analýz nedávné historie. Nabídku jsem přijal a po návratu domů začal pátrat v šuplících po suvenýrech z podzimu 89., neboť studenti v té době ještě nebyli na světě, a málo barevné vyprávění o OF by bylo z kategorie povídání o dinosaurech.

O spojení ZOO a botanické zahrady se již napsalo mnoho. Argumentů pro i proti je celá řada, od citových, jako je ztráta samostatnosti, vlastní tváře a tím i zmenšení nabídky služeb pro veřejnost tak i zcela rozumných, odůvodňujících nesmyslnost řešení ekonomicky (sloučený subjekt bude mít dražší a složitější vedení), rozdílnou metodologií chovu zvířat a pěstování rostlin (chemická ochrana proti škůdcům), rozdílný právní rámec (botanické zahrady jsou non profit a nesmí na pěstovaných rostlinách přímo vydělávat). Sloučením institucí se ztratí jejich dlouhodobé ambice, rozmělní cíle, zaměření, důslednost. Samozřejmé jsou i obavy, že se botanická zahrada promění v přidružený zahradnický podnik.

Nedivím se radnímu Richterovi, že se snaží racionalizovat provoz dvou, na sobě nyní nezávislých zahrad - ZOO Praha a Botanické zahrady, s přidružením Trojského zámku. Nehovoří pro to jen geografické sousedství a společná dopravní obslužnost, ale i mnoho společných zájmů a typová shodnost obou organizací. Nedivil bych se ani, kdyby radní Richter svůj plán pojal ještě ambiciózněji a chtěl činnost obou zahrad rozšířit o specializované miniexpozice na dalších místech Prahy. Pavel Sekerka by pak možná dostal i svou hračku a pochopil by, že ne vždy je strach ze změn a půl století trvající status quo tím nejlepším řešením. Pro jakoukoliv životní situaci.

Dobrý den, mám právnické vzdělání a tak, jak čtu výjimku já, se nedomnívám, že Charta základních práv EU nebude platit v Česku, Británii a Polsku, píše Jaroslav Limavský. Naopak tam platit bude. Je velkým selháním politíků a médií, že si toho ještě nevšimli. Všichni o výjimce mluví, ale asi ji nikdo nečetl, protože kdyby si ji přečetli, nemohli by dojít k takovým bludům. Výjimka je pouze interpretačním ujasněním týkající se uplatňování Charty.

Viz též názory právníků, které cituje MFD: ZDE

Ať udělají Spojené státy v Afghánistánu cokoliv, ať udělá cokoliv prezident Obama, válka dospěla do situace, v níž mohou jak Spojené státy tak Obama jedině prohrát. USA stejně jako jejich prezident zcela uvázly ve slepé uličce. Zvažme základní rysy této situace.

KD│ Můžete se klidně vsadit, že každé veřejné vyjádření k politickým souvislostem ropného zlomu, pokud prakticky nespadá vjedno s několika málo široce přijímanými názory, se ukáže být dobrým příkladem termodynamických zákonů, při němž se spousta energie přemění v odpadní teplo. Ani esej z minulého týdne nebyl výjimkou. Mezi příspěvky těch, kdo se domnívají, že jsem byl na Kubu příliš tvrdý, těmi, kdo si myslí, že jsem byl na Kubu příliš měkký, těmi, kdo trvají na tom, že Amerika je již diktaturou, těmi, kdo mají za to, že by se Americe coby fašistické diktatuře dařilo lépe, a řadou ne tak snadno klasifikovatelných tirád, jsem se stal i terčem pořádných urážek. Má oblíbená nadávka tohoto týdne představuje úryvek online prskání, které zřejmě natolik vyčerpalo autorův slovník kleteb, že se uchýlil k nejohavnějšímu výrazu, jaký vůbec znal: "...ty Američane!"

Na aktuálně.cz se objevil nedávno rozhovor tří redaktorů (Pavla Turka, Pavla Kroulíka a Kamila Fily) kulturní rubriky (člověk kulturymilovný a zároveň znalý dějin kultury 19. a 20. století by měl cítit určitou nevolnost při pomyšlení na takové povolání a jeho roli v autentické kultuře) na téma nového díla z dílny Horáčka a Hapky, které se jmenuje "Kudykam". Nebudu zde dělat tomuto bombastickému "lyrikálu" reklamu, každý si o něm může zjistit dost na internetu (mj. v archívu České televize), a nepůjde mi o to zhodnotit ani některé z realizovaných divadelních představení, když jsem žádné dosud neviděl. Vlastně bych o "Kudykam" možná ani nepsal (i když mne na tom projektu dost věcí fascinuje), kdyby nebylo těch tří redaktorů a jejich rozhovoru na aktuálně.cz.

KD│ Rusko koupí francouzské výsadkové plavidlo Mistral a další tři lodě téhož typu postaví ve vlastních loděnicích. Umístí na ně vlastní vrtulníky Kamov Ka-27 a Ka-29. Modernizuje základnu v syrském Tarsu a obnoví stavbu dvou raketových křizníků na jaderný pohon – lodí Admirál Nachimov a Admirál Ušakov. Bude pokračovat v budování základny v Novorissijsku a osud Sevastopolu bude řešit s novou ukrajinskou vládou. To vše a mnoho dalšího řekl posluchačům stanice Echo Moskvy první zástupce náčelníka generálního štábu ruského vojenského námořnictva Oleg Burdujev. Je asi příznačné, že se při svém vystoupení vůbec nezmínil o neúspěších při vývoji strategické ponorkové rakety Bulava, konstatuje v Nězavisimoj gazetě analytik NVO Viktor Litovkin.

Bohužel se musíme opět obrátit na čtenáře s prosbou o finanční pomoc. Na konec své životnosti dospěl dosavadní server Britských listů - uvědomte si, že časopis má denně obrovský provoz. Technický správce Britských listů promptně a operativně - bez jediného výpadku - zařídil v minulých dnech bezchybný přechod na dva nové servery (intel xeon verze 12x 146GB 15k SAS disky).

Jejich celková pořizovací cena byla 100 000 Kč. Tuto částku nám krátkodobě zapůjčil z vlastní kapsy. Dluh musíme uhradit a žádáme proto čtenáře, kteří Britským listům normálně finančně nepřispívají, aby nám tentokrát finančně pomohli a umožnili našemu deníku další provoz. Je to na vás.

Britským listům přispívá pravidelně finančně méně než 1 procento čtenářů. Kdyby přispěla cca desetina každodenních čtenářů částkou 50 Kč, stačilo by to. Nemáme naprosto žádné finanční rezervy a hardware je nutno každých několik let obnovovat.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Děkujeme.

Redakce

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Nabízíme (např.) pro dva studenty na školní rok 2009-10 ideálně situovaný pronájem studentského bytu na Starém Městě pražském, těsně u stanice metra Staroměstská (naproti knihkupectví Fišer). Velmi výhodné především pro studenty pražské filozofické fakulty, právnické fakulty a UMPRUM (cesta do školy 3 minuty).

Byt má moderní plynové ústřední topení. K dispozici je jeden zařízený dvojlůžkový pokoj, psací stůl, stůl, skříně, dvě postele, klavír, velká moderní koupelna s pračkou, kuchyň s plynovým sporákem a dřezem, lednička. Celková činže 9 500 Kč měsíčně plus poplatky za elektřinu a plyn. Studenti složí zálohu ve výši jedné měsíční činže.

Zájemci, kontaktujte nás na této adrese

Možná si někdo v těchto týdnech „pošmákl“ na dalším, už nemálo průkazném průšvihu v našich veřejných institucích. Vidíte, ani na těch vysokých školách to není lepší, že? Tentokrát v Plzni. Na tamní univerzitě. Na její Právnické fakultě. Ne že by se nutně pokaždé ozval sám potrefený. Dokonce slyšíme důvodně podezřelé z nedůstojných machinací docela okázale volat „Chyťte zloděje!“. Kdopak by o té aféře nevěděl! A kupodivu už to má svou metástázi, jako rakovina.

Co vlastně znamená vyjednané znění Lisabonské smlouvy pro ČR? Podle výroků více či méně zainteresovaných aktérů anebo „odborníků“ si lze rozumný úsudek udělat těžce, píše Roman Laml.

Prvotním hybatelem změny byl prezident republiky, který s dosáhnutým vyjádřil spokojenost. Původně sice požadoval ochranu před případnými nároky sudetských Němců, aby nakonec získal něco úplně jiného. Podle některých zdrojů ale právě toto, a ne původně deklarované bylo jeho skutečným cílem. Pokud je tomu tak, tak prezident ze svého pohledu zahrál svůj part mistrně, i když mírně nečestně.

Ústavní soud ČR rozhodl, že je Lisabonská smlouva v souladu s českou ústavou, a její ratifikaci tak nic nestojí v cestě.

Zdroj: BBC

Mirek Topolánek se ve svém blogu na Aktuálně.cz ze dne 28.10.2009 zamýšlí a hodnotí. Už sám datum blogu napovídá, o čem je řeč. M. Topolánek velmi plamennými slovy popisuje onen památný den, tedy 28.říjen 1918, jako nejvýznamnější státní svátek v našem kalendáři. Lze s ním i nesouhlasit, ale budiž, zůstaňme u toho. Mnohem důležitější je, jak tento den vidí sám Topolánek Cituji jeho slova: Před 91 lety totiž náš národ ukázal, že jsou důležitější hodnoty než materiální dostatek. Že nejdůležitější hodnotou je svoboda a s ní související odpovědnost. Mohlo by se zdát, že k tomu není co dodat – a přesto tomu tak není.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V září 2009 přispělo celkem 188 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 108.45 Kč, příjem z reklamy byl 15 900.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2009 částku 12 330.29 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €764.09.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.