Zpráva o tom, že jedna z největších evropských řek Rýn neměří 1320, ale pouhých 1230 km a že za nesprávným údajem je zřejmě nezachycený překlep z období před půl stoletím mne přivedl k zamyšlení, zda by takový překlep prošel a udržel se tak dlouho v učebnicích a encyklopediích, kdyby byl v jeho důsledku Rýn kratší a nikoliv delší. Zdá se, že my lidé jsme natolik lační pozitivních informací, že se nad jejich pravdivostí pozastavujeme daleko méně než nad pravdivostí informací, které mají nějaký negativní náboj. Ostatně, říkat lidem to, co chtějí slyšet, je základem nejen politiky a předvolebních kampaní zvláště, ale i podvodného chování a manipulací všeho druhu.

KD│ Pojem 'interregnum' byl původně užíván k označení časové proluky dělící smrt jednoho královského panovníka od nastolení následníka, přičemž zmíněné intervaly byly tou hlavní příležitostí, při níž minulé generace zakoušely (a ze zvyku očekávaly) trhlinu v jinak tupé, monotónní kontinuitě vládnutí, zákona a sociálního pořádku. Římské právo tomuto chápání výrazu (a jeho referentu) vtisklo pečeť oficiality spojením interregna s vyhlášením justicia, to jest (jak nám připomněl Giorgio Agamben ve studii z roku 2003 nazvané Lo stato di eccezione) přechodného období, během nějž zákony platné za vlády zesnulého vládce jsou suspendovány (nepochybně pouze dočasně), podle všeho v očekávání, že nový panovník vyhlásí zákony nové a jiné. Gramsci nicméně naplnil pojem 'interregnum' novým významem zahrnujícím širší úsek společensko-politicko-právního řádu, přičemž současně postihl hlubší sociokulturní skutečnosti ležící v jeho pozadí. Nebo spíše (po vzoru Leninovy pamětihodné definice 'revoluční situace' coby podmínek, za nichž vládcové již nemohou dále vládnout starými způsoby, zatímco ovládaní už nechtějí být takto ovládáni) Gramsci oddělil ideu 'interregna' od dobově posvátného spojení s mezihrou během rutinního předávání dědičné či volené moci. Misto toho ji spojil s výjimečnými stavy: S dobami, v nichž dosud existující legální rámec sociálního řádu ztrácí svou vládu a nemůže již dál následovat kypící sociální život, kdežto nový rámec, vytvořený na míru nově vznikajícím podmínkám zodpovědným za znehodnocení starého rámce, je dosud ve stavu zrodu, nebyl zcela dotvořen, nebo dost nezesílil na to, aby byl vynucen a zaveden, napsal v jedné z kapitol připravované knihy '44 Letters From the Liquid Modern World' (Čtyřicet čtyři listů ze světa tekuté modernity) polský sociolog Zygmunt Bauman.

David Gelertnter je profesor počítačové vědy na Yale University a chief scientist v Mirror Worlds Technologies. Primárně se zabývá managementem informací, paralelním programováním a umělou inteligenci. Je taky autorem několika knih a esejů. (Nejznámější je patrně The Second Coming -- a Manifesto.) Toto je výňatek z jeho nového eseje Time To Start Taking The Internet Seriously. Celý text v angličtíně je ZDE, píše Jiří Drašnar.

V moskevském metru došlo dnes ráno během dopravní špičky ke dvěma útokům, podle starosty Lužkova byly dílem sebevražedných atentátnic. První exploze zasáhla druhý vagón vlaku metra "Krasnaja strela" ve stanici Lubljanka a druhý výbuch zničil jiný vlak ve stanici Park kultury. Zahynulo 35 lidí, 33 - 40 jich bylo zraněno. Protože výbuchy následovaly zhruba 30-40 minut po sobě, jde patrně o koordinovaný teroristický útok na ruské hlavní město.

Americký básník a naturalistický spisovatel Charles Bukowski se kdysi na adresu finančních institucí vyjádřil s mírným sarkasmem: podle něj jsou banky a pojišťovny místa, kam si lidé ukládají peníze, a poté doufají, že je dostanou zpátky. Od té doby se mnohé změnilo – zatímco Bukowski je 16 let po smrti, finanční ústavy díky ozdravným kúrám utěšeně vzkvétají. Avšak literární odkaz Bukowského a služby některých „ústavů“ mají jednu společnou vlastnost: obojí je jenom pro silné povahy. Pochopil jsem to při obsluze elektronického bankovnictví ČSOB dne 25.03.2010. Ten den jsem byl totiž také zralý na ozdravnou kúru – byť v poněkud jiném ústavu. Spíš než bílé límečky jsou tam v módě bílé pláště. Ale k věci, píše Vítězslav Priehoda.

Pokud, přátelé, jste šťastnými uživateli výše uvedené služby, zpozorněte.

"Mrtvé duše", široce rozšířená korupce a narkomanie v afghánské policii, vážně ohrožují její schopnost bojovat proti Talibanu. Vyplývá to ze série interních dokumentů britského ministerstva zahraničí, které získal týdeník Independent on Sunday. Dokumenty varují, že vybudování efektivní policie bude "trvat mnoho let" a poukazují na to, že až čtvrtina údajných členů afghánské policie jsou "mrtvé duše" - tito lidé vůbec neexistují. V provincii Hílmand, kde jsou rozmístěni Britové, odchází z afghánské policie až 60 procent jejích členů. Polovina policistů jsou narkomani, policie se podílí na úplatkářství, na obchodu s drogami, zastrašuje místní děti a "skoro nemá žádné styky s komunitou".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Britská rozvědka zahájila rozsáhlé propouštění. Jeho cílem je výrazně zlepšit počítačovou gramotnost agentů. Rozvědka sice dostala větší rozpočet, ale propouští existující špiony a chce najmout zaměstnance, kteří budou lépe zvládat počítačovou technologii. Staří špioni nevědí, co je Twitter a nerozumějí mentalitě Facebooku.

Během několikaleté epizody, kdy se americký prezident George Bush snažil postavit radar v Brdech, se prozápadní politikové a aktivisté utěšovali, že prý existuje jakýsi "mimořádně přátelský vztah" mezi Spojenými státy a Českou republikou. Tu představu před několika měsíci brutálně zničil v rozhovoru s Českou televizí Zbigniew Brzezinski.

V kázání na začátku velikonočního Svatého týdne dal papež Benedikt XVI najevo, že se nenechá zastrašit svými kritiky ohledně pokračujícího skandálu sexuálního zneužívání dětí, který ohrožuje jeho církev.

Devatenáctiletá Julianna z Maďarska odpověděla na inzerát, jímž se v Londýně hledaly "erotické pracovnice". Domnívala se, že si rychle vydělá tisíce liber na studia. Po příjezdu do Londýna ji však pasáci odebrali pas, zamkli ji v bytě a dávali jí jen zlomek toho, co vydělala. Nakonec se jí z bytu podařilo uprchnout a osvobodit z něho další dvě prostitutky. Její svědectví u britské policie vedlo k tomu, že dva maďarští pasáci byli v Británii odsouzeni na 8 let do vězení. Britská policejní jednotka pro boj proti sexuálnímu otroctví byla však mezitím v důsledku finančních škrtů zrušena, poznamenává list Independent, který v neděli vydal deník maďarské prostitutky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Z aktuálních důvodů znovu vydáváme článek, který původně vyšel v BL v roce 2008 ZDE

Britské listy mají k dispozici pozoruhodnou korespondenci.

Z aktuálních důvodů znovu vydáváme článek, který původně vyšel v BL v roce 2006 ZDE

"Česká správa sociálního zabezpečení vám zamítá žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek. Doba pojištění potřebná pro nárok na invalidní důchod činí pět roků. Vy jste však získal jen 3 roky a 264 dní pojištění," sdělila Vojtěchu Voříškovi (59) nepořádně napsaným úředním dopisem (nesmyslně v něm opakuje některá slova) "ing. Nováková Marie" za "odd. 422" z České správy sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5.

Vyšlo v pondělí 21. srpna 2006 v deníku Metro.

K článku "Není vám stydno, pane ministře" chci dodat, že jsem se snažil v době ministrování toho pána pomoci bratrovi svého kamaráda, postiženého praktickou slepotou, který se dostal do podobné, vlastně stejné situace jako je líčena v uveřejněném článku, píše MUDr Miroslav Svoboda.

Celé jsme to tehdy postavili na tom, že v případě PhDr. Vítězslava Trska nastala plná invalidita v době, kdy ještě splňoval všechna kritéria pro přiznání plného invalidního důchodu. Až na to, že o něj bezprostředně nepožádal, prostě protože tehdy ještě práci měl. Pan ministr dostal všechny podklady, posudky, výpisy z lékařské dokumentace k tomu, aby tvrdost zákona napravil, vlastně ani to nemusel, protože mohl prostě a jednoduše napravit to, co PSSZ rozhodla chybně (v zákoně se totiž vztahuje vše k datu, kdy prokazatelně vznikla invalidita, nikoliv k datu žádosti o důchod). Ale dopis, který přišel dlouho po uplynutí správní lhůty, byl naprosto stejného znění, jako je ten, co jste uveřejnili.

Nynější lídr ODS Petr Nečas veřejně lhal 12 dní před volbami v roce 2006 o regulačních poplatcích ve zdravotnictví, k dispozici je videozáznam

21. května 2006, tedy 12 dní před volbami, místopředseda ODS Petr Nečas veřejně tvrdil, že ODS nechystá zavádění poplatků ve zdravotnictví.

Nečas: "My chceme zavést individuální účty, čili tam se nebude platit, nechceme zvyšovat poplatky. My chceme úplně změnit zdravotnický systém do systému osobních zdravotnických účtů..." (Otázka moderátora, zda tedy zůstane bezplatné zdravotnictví.) Nečas: "Ano, to je ústavně garantováno."

Pozn. JČ: Předchozí šéf ODS Mirek Topolánek byl také přistižen při veřejném lhaní. Viz např. "Premiére, lžete. A Britské listy mají důkaz."ZDE

Odchod Mirka Topolánka z čela ODS je pro mne velkým překvapením. Aféra, která propukla po jeho spíše buranských než opravdu xenofobních výrocích pro gay časopis LUI, mi přišla od začátku velmi umělá. Nový gay časopis si chtěl udělat reklamu, a tak pustil do éteru i hospodské řeči bývalého premiéra. Řekl bych, že na ně byl v médiích za tu dobu, co Topolánek vedl ODS, zvyklý každý redaktor a nikdo ze zavedeného tisku by to dále nešířil. Proč taky?

Oba čelné české deníky (jak LN, tak DNES) měly v pátek (26. 3.) na čelní straně modř; ta z Lidovek byla nafialovělá (takže spíše už do barvy „půstu“?). Nebudu se pokoušet o žádný komentář jiných komentářů nebo o dohady, co to udělá v příštích předvolebních průzkumech. Asi je vhodné si ovšem připomenout, co a jak tomu „zemětřesení“ či vnitřnímu tragickému pádu jednoho čelného politika (který nicméně zůstává šéfem ODS) předcházelo. Vždy ten, kdo je v čele, musí počítat, že má nejednoho ohaře za zády, kdo by ho moc rád vystřídal (není zbytečné zde jmenovat?). Ani ve sportovních kláních není problematická až ta „bramborová“ medaile. Také ve sportu by každý soutěžící chtěl dosáhnout na zlato; a být přede všemi na výsluní jako první (a psát takto dějiny; a něco si takto – nic ve zlém – dokonce přivydělat, že?).

Nic než disharmonické tóny od čtvrteční výkonné rady ODS čekat nešlo. Strana má zásadní problém se svým předsedou. Sama by ráda konzervativně hrála Bacha, ovšem Mirek Topolánek jí nutí psychotické techno. Co s tím?

Na úpravy kandidátních listin je již pozdě, lze pouze škrtat. Otázka zněla: vyšoupnout Topolánka, zašít do azylu v bytě ministra Slamečky, nebo na něj jen do voleb hodit deku?

ŠOK│ V rámci předmětu Psychologie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha uslyšíte vysokoškolského pedagoga z Glasgow University, bohemistu, publicistu a šéfredaktora Britských listů, mj. editora a spoluautora knih Jak Češi jednají, Jak Češi myslí a Jak Češi bojují.

Dr. Jan Čulík
Psychologie moci

In the Loop

ve středu 31. 3. 2010 15:00-19:00

Ve filmu Kawasakiho růže se zabývají scénárista Petr Jarchovský a režisér Jan Hřebejk znovu svým oblíbeným tématem, totiž potřebou smíření po dlouhém období totalitního útlaku, v němž si lidé navzájem činili nejrůznější kruté křivdy. Film je svým způsobem odpovědí na ani po dvaceti letech neutuchající antikomunismus některých „pravicových“ aktivistů. Podobně jako Hřebejkův film Musíme si pomáhat, který se prvoplánově zabývá útlakem v době nacistické okupace, ale jeho význam se zjevně týká obecněji totalitarismu, i Kawasakiho růže argumentují, že motivace lidí, kteří za komunismu udávali, byla rozporná, a ve filmu se vyskytne i známý, po dvaceti letech demokracie relativně přesvědčivý argument, že nikdo ze zpětného pohledu po dvou desetiletích a více nedokáže zrekonstruovat, co se vlastně tehdy v jednotlivých případech událo.

Řada lidí dnes žije v představě, že ono stačí jakýkoliv výrobek nakreslit a potom vyrobit a že v tom vlastně není nic těžkého. Jenže pokud se rozhlédneme kolem sebe, ani netušíme, že drtivá většina předmětů kolem nás je výsledkem práce celého týmu odborníků, skládajícího se z designéra, výpočtáře, projektantů, konstruktérů, technologů, dělníků a řady dalších profesí, píše Karel Kameník. A že matematika hraje v celém procesu vzniku téměř většiny výrobků zcela zásadní roli.

Shodou okolností začínám psát tento Monitor na Květnou neděli, je začátek pašijového týdne, který vrcholí Ježíšovým ukřižováním a zmrtvýchvstáním. Pro něho byla smrt cestou k novému životu, a pro nás je výzvou naplnit ty naše smysluplným obsahem. Záleží jen na nás, jak kvalitní bude, abychom na prahu smrti nebyli zaskočeni prázdnotou. Lidé se orientují výhradně na život, avšak zapomínají, že v životě každého člověka nastane jednou okamžik, kdy už mu není možné pomoci, a musí zemřít. Netuší, že umírání je nejsložitější, nejtěžší a nejodpovědnější úkol v životě lidské bytosti.

Pane Vrabec, to, co jste napsal, plně charakterizuje úroveň tzv. pravicové strany ODS. Asi jste jejím členem nebo voličem. Pak má ve Vás kvalitního člena, který, není-li něco podle toho, co strana a nejlépe jednobarevná vláda ODS káže a určuje (ale fůůůj, to už tady snad kdysi bylo!), je naprosto nepříčetný, míní čtenářka J. Poslová.

Protestní akce Na Příkopě, 20. 3. 2010

ŠOK│ Fakultní nemocnice v Hradci Králové dostala od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) pokutu 625 000 korun za pochybnou léčbu zraku u více než 150 pacientů. Jeden z nich, šestasedmdesátiletý Iljič Tesař, kvůli tomu zcela přišel o zrak. ...Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš označil jednání nemocnice za nezákonné. ... Verdikt ústavu o pokutě z roku 2008 potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví. Tehdejší šéf fakultní nemocnice Leoš Heger vinu přiznává, ale lékařů se zastává. „Bylo to tehdy takové kontroverzní. Dlouho jsme se přeli s Ústavem na kontrolu léčiv a ministerstvem, zda to vůbec byla klinická studie... Jeden z lékařů podle Hegra pak z nemocnice odešel a další dostal pokutu."

Zdravotnické noviny: Hradecká nemocnice dostala za pochybnou léčbu pokutu 625.000 korun ZDE

Obvodní soud pro Prahu 7 se bude muset znovu zabývat oprávněností žaloby, kterou se Tomáš Pavlacký domáhá na ministerstvu vnitra náhrady škody za utrpěné zranění oka na technoparty CzechTek v roce 2005. Rozhodl o tom Městský soud v Praze. V úterním neveřejném jednání zrušil prvoinstanční verdikt, kterým obvodní soud Pavlackého žalobu uznal. Případ vrátil k novému projednání s tím, že rozsudek nelze přezkoumat.

24. 3. 2010, ČT24: Prvoinstanční soud musí přezkoumat zranění na CzechTeku ZDE

14. 11. 2005, BL, Štěpán Kotrba: Motejl: "Při Czechteku 2005 pochybila policie i účastníci" ZDE

DIY, tekno a CzechTek TÉMA BL

Vývojář firmy Microsoft John Hopson popsal na svém blogu laboratorní pokus, který shodou okolností lépe než co jiného ilustruje motivaci stojící za právě zveřejněným plánem ODS na zavedení "spravedlivého sociálního systému", jenž se v první řadě zaměřil na postih romské minority v Litvínově a Chomutově.

Očekáváme, že svět dává smysl, že je logicky bezrozporný. Pokud se v něm objeví poruchy, začínáme být nedůtkliví a hledáme někoho, komu bychom připsali vinu. Pokus popsaný Hopsonem ukazuje, že to nemusí být výlučná vlastnost člověka. Dva holubi byli během experimentu umístěni do klece. Jeden z nich byl připoután vzadu, zatímco druhý se mohl volně pohybovat. Každých třicet vteřin se pootevřela násypka a uvolnila malé množství potravy. Volný holub mohl potravu sezobat, kdežto připoutaný nikoliv. Zhruba hodinu poté, co z násypky každou půlminutu padala potrava, se však režim změnil. Přísun krmiva se naráz zastavil. Volný holub ještě chvíli v pravidelných intervalech kontroloval, zda se násypka přece jen neotevře - a když si uvědomil, že s přísunem potravy je patrně konec, přesunul se dozadu do klece a začal klovat připoutaného kolegu. Ten přirozeně neměl s ukončením přísunu potravy nic společného - jenže frustrace dosud dobře živeného holuba byla zcela reálná a našla si tedy odreagování cestou nejmenšího odporu.

Od devadesátých let neustále akcelerují ve společnosti procesy, které jí zásadním způsobem proměňují. Jedná se o komputerizaci společnosti, kterou tvoří vybavování společnosti hardwarem a softwarem informačních a telekomunikačních technologií, osvojování počítačové gramotnosti populací a využívání informačních technologií v tradičních i nových aktivitách a oblastech lidské činnosti. Výsledkem komputerizace je posun od industriální k informační společnosti.

Dovolil bych si doplnit zprávu o hromadění jaderného odpadu v pátečních Britských listech. Týká se otázek kolem vytvoření nové komise pro rozhodnutí, co s vyhořelým jaderným palivem. Bohužel, odkaz uvedený pod článkem je chybný, takže nevím, jestli jsem našel správný. Myslím, že se jedná o tento článek tento článek Marka Claytona v Christian Science Monitor. V Britských částech se objevily jen části informace z článku, a to překladatelem Karlem Dolejším dost jednostranně vybrané. Tedy ty, kde Mark Clayton citoval aktivisty z protijaderné organizace Institute for Energy and Environmental Research (IEER). Mark Clayton ovšem cituje i informace Ministerstva energetiky (DoE)...

V únoru 2010 přispělo finančně na Britské listy 205 osob celkovou částkou 57 833.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 28.2. 2010 částku 69 402.42 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.