KD│ Zhruba 5 000 levicových aktivistů a Palestinců se v sobotu shromáždilo k protestu proti vystěhování čtyř palestinských rodin ze čtvrti Šajch Džarrá ve Východním Jeruzalémě (na základě tvrzení, že jejich obydlí před rokem 1948 patřila Židům). Účastníci nesli rudé vlajky s nápisem "Šalom" (mír) a transparenty s nápisy jako "Ne etnickým čistkám". Šlo o největší protestní demonstraci v Jeruzalémě za několik posledních desetiletí. Navzdory přítomnosti policie a protidemonstraci při akci nedošlo k žádným projevům násilí.

Ceny zemního plynu pro zhruba 110 tisíc domácností na jihu Čech se od 1. dubna zvednou o 2,8 procenta, oznámila v ČR podle IDnes firma E.ON. Důvodem zdražování je prý "nárůst cen ropy". Zdražení plynu o 2,9 procenta v ČR oznámil i největší český dodavatel zemního plynu v zemi RWE Transgas.

Kecy v kleci.

Zajímavé je, že přesně v tutéž dobu britské plynárny ceny zemního plynu snižují . Jak právě uvádí deník Times, Scottish and Southern Energy (SSE) je už druhou velkou britskou energetickou firmou, která právě oznámila, že od 29. března snižuje spotřebitelské ceny zemního plynu o 4 procenta.

Za posledních 18 měsíců totiž došlo k ostrému poklesu vekoobchodních cen zemního plynu, které klesly z přibližně 100 pencí (cca 30 Kč) za term v polovině roku 2008 na nynějších 40 pencí (cca 12 Kč) za term.

Libra přitom klesá víc než koruna.

Snížení cen plynu o 7 procent oznámila i velká britská energetická firma British Gas, což podle listu Times donutí i ostatní velké britské energetické společnosti - včetně E.ONu - aby i ony ceny za plyn snížily.

Takže dochází k paradoxní situaci: V Británii ceny zemního plynu výrazně klesají, v ČR se bezdůvodně zvyšují.

Jak dlouho si to Češi nechají líbit?

Polemika s článkem "Britské firmy plyn zlevňují, české zdražují"

Faktem je, že co se týče ruského plynu (na hranicích s Německem), jeho velkoobchodní cena se odvíjí od cen ropy, přičemž vývoj je cca půl roku opožděn. V souladu s tím cena ruského plynu ve 2. a 3. čtvrtletí 2009 prudce klesala, ve 4. čtvrtletí minulého roku však již mírně rostla a v prvním čtvrtletí letošního roku již zaznamenala růst o více než 17 % (zdroj MMF).

Ve čtvrtek 4. března se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR konala konference "Evropa jako cíl" zaměřená na širší pojetí otázky evropské bezpečnosti. Akci uspořádala iniciativa Ne základnám ve spolupráci s Masarykovou demokratickou akademií a konala se v místnosti č. 205, neboli v poslaneckém klubu ČSSD, od 16:00 hodin. Konference se zúčastnil politolog Oskar Krejčí, analytik Bedřich Růžička, publicista Štěpán Kotrba a poslanec Lubomír Zaorálek.

Na úvod jménem pořádajících organizací účastníky přivítali Jan Májíček, který zdůraznil úspěch české občanské společnosti v podobě ukončení projektu výstavby brdského radaru, a předseda MDA Jan Černý, jenž upozornil na skutečnost, že jeho organizace podporuje občanskou společnost a participativní demokracii.

audiozáznamy všech vystoupení ZDE

Nedávno vydaný knižní soubor statí Jakuba Češky Falešná paměť literatury poukazuje k symptomatické tendenci české literární kritiky a historiografie stávat se „zachráncem“ literárního textu, ať již je toto mesianistické gesto činěno ve jménu ohrožené, nerozpoznané, nedoceněné či naopak přeceněné atp. kvality, autenticity, etičnosti, původnosti, heroičnosti, velikosti osobnosti či naopak míry odosobnění, (tajemné) špatně zrealizované autorské intence atd. „Chráněn“ je tak text a potažmo autor před kýčem, relativitou, předstíráním, manýrou, banálním či naopak nedostatečně kritickým výkladem, neinspirovanou akademickou literární teorií a podobnými instancemi, jež jsou vnímány jako ohrožující či škodlivé.

Bulvarizace je zdá se nezničitelným virem, který napadá jakýkoliv mediální produkt, je-li skutečně masový a snaží-li se o masovou sledovanost soutěžit. Pořad Otázky Václava Moravce Speciál, kterým ČT zahájila „veřejnoprávní“ volební kampaň, je dobrou ilustrací.

Pořad je, jak asi většina čtenářů ví, cyklem převážně krajských a částečně centrálních diskusí volebních lídrů, v němž se mají diskutovat jak obecná, tak lokální politická témata. Diskusím je přítomen „divák“, který může na povel moderátora klást dotazy. Totéž lze udělat po síti prostřednictvím YouTube. Smyslem je poskytnout občanovi hlubší vhled do politické reality, aby se v ní lépe orientoval a aby se dokázal kvalifikovaně rozhodovat. A právě kvalifikace, kterou tento pořad představuje, přerostla do bizarní podoby testu všeobecných poslaneckých znalostí…

Přiznám se, že i na mne zapůsobily depresivně prvostránkové palcové titulky citující rakouského prezidenta Heinze Fischera jenž se pustil do nápravy "těžkého bezpráví", způsobeného tzv. sudetským Němcům prostřednictvím českých ústavních zákonů, jež jsou za naší západní a v tomto případě i jižní hranicí rostoucím počtem politiků vytrvale nazývány "Benešovými dekrety".

Předčasné zveřejnění pozdravu rakouského spolkového prezidenta Heinze Fischera zítřejšímu (6.3) vídeňskému zasedání sudetoněmeckého landsmanšaftu ke „Dni práva na sebeurčení“ vyvolalo bouřlivou reakci na české politické scéně. Především pak jeho konstatování, že se „u Benešových dekretů svého času jednalo nepochybně o těžké bezpráví“ a že „skutečnost, že český prezident Václav Klaus si pro svůj podpis lisabonské smlouvy dal jako podmínku, že evropská charta lidských práv v České republice nenabude platnosti, nemá na Benešovy dekrety ve skutečnosti žádný vliv“. Čeští politici jednoznačně toto prohlášení odmítli a padla i slova o 300 letech bezpráví ze strany Rakouska. Prezident republiky z USA vzkázal, „ jak je nezbytné, aby byla tato výjimka co nejdříve závazně právně kodifikována“.

Předák Svazu odborů služeb a dopravy Jaromír Dušek má pravděpodobně důležité informace o tom, co se v Českých drahách děje nekalého. Avšak skandální forma, jakou tyto informace vytáhl na světlo, je natolik nepřijatelná, že umožňuje potrefeným husám velmi snadno odvést pozornost od podstaty sdělení k tomu, co k ní Dušek o své újmě připojil - a to ve velice důležitém okamžiku odborářskou agendu mezi veřejností nenapravitelně diskredituje.

Ozbrojený muž, který se ve čtvrtek snažil dostat do budovy Pentagonu ve Washingtonu a byl zabit při přestřelce s bezpečnostní službou u vchodu...

Kaliforňan Bedell vystoupil z vlaku v Arlingtonu ve Virginii, poté se dostal ke vchodu amerického ministerstva obrany, kde vytáhl zbraň a začal střílet na stráže...

V jeho autě, které měl zaparkované v jedné z tamních garáží, se poté našlo velké množství munice. “Přijel až z Kalifornie. Byli jsme schopni identifikovat jistá místa, kterými projížděl. Cesta ze západního pobřeží na východní mu trvala několik týdnů,” řekl New York Daily News Keevill.

Trochu zmatek ve scénáři...

Novinky, Vladimír Michna: Při útoku na Pentagon byl zastřelen autor konspiračních teorií o 11. září ZDE

Bedell nevystoupil z vlaku. Bedell nebyl "autorem" žádné konspirační teorie. Budova Pentagonu je za úředními hranicemi Washingtonu DC - v Arlingtonu na území státu Virginia, hned vedle hřbitova... Washington je hned na druhém břehu řeky Potomac. Vladimír Michna není novinář, ale čuně. Pravda je, že Bedell byl zastřelen poté, co spustil palbu na policejním kontrolním stanovišti ve stanici metra Pentagon, která je hned vedle budovy Pentagonu a odkud se lze dostat eskalátorem přímo do budovy, která je od stanice metra 38 metrů... Auto měl Bedell zaparkované hned vedle. S "konspiračními" teoriemi o 9/11 střelce spojuje jedna jediná věta, kterou napsal poté, co neuvěřil oficiální zprávě o sebevraždě námořního plukovníka Jamese Sabowa v roce 1991. Prohlásil na internetu, že "zjištění pravdy v případě Sabow by byl krok ke zjištění pravdy o událostech, jako je demolice 11. září." Takto se vyrábí v redakci Novinek a dalšího českého mainstramového tisku ze seriózní zprávy AP bezobsažný a matoucí bulvární žvást.

Associated Press : Gunman Killed After Shooting 2 Pentagon Police ZDE

Adam B. Bartoš (zkratka -adb-), vystudovaný teolog (*1980), bývalý šéfredaktor xenofobního, islamofobního webu Eurabia.cz a bývalý redaktor iDnes, jehož články se pokoušely účelově dehonestovat hnutí Ne základnám a stejně účelově pomlouvat Naděždu Kavalírovou, si poté, co ho z Media housu MAFRA vyhodili a i zástupce šéfredaktora bulvárního mainstreamu MF Dnes Musil o něm prohlásil na konferenci o médiích na MUP "diplomaticky" , že "na jeho práci nebylo vše tak úplně v pořádku", si pro své propagandistické působení našel novou redakci, která je ho ochotná platit. Server Prvnizpravy.cz zveřejňuje i jeho zjevně homofobní a xenofobní komentáře, na které je - podle vlastních slov - Adam Bartoš hrdý, přestože kopíruje své sloupky ze serveru Euportál a svého blogu. Vydavatel Prvních zpráv Fulín může být na tohoto ultrakonzervativního propagandistu také hrdý. Jeho server budou číst i neonacisté. Možná pod vlivem Bartošových burcujících komentářů, v nichž "homosexualitu považuje za perverzi" zlynčují nějakého gaye. Od "hate" slov k "hate" činům není tak daleko...

Ve Spojených státech rychle roste v důsledku prohlubujícího se nepřátelství pravice vůči Baracku Obamovi, hněvu nad stavem ekonomiky a šíření konspiračních teorií sdělovacími prostředky, jako je Fox TV, počet protivládních extremistických organizací a ozbrojených bojůvek.

Southern Poverty Law Center, Jižanské právní středisko pro chudobu, nejznámější americká občanská organizace, která se zaměřuje na organizace šířící nenávist, uvádí ve své zprávě, že extremistické "vlastenecké" organizace v loňském roce ožily. Jejich počet stoupl o 250 procent na téměř 500. Pěstují těsné styky s konzervativní mainstreamovou politikou.

Vatikánem ve čtvrtek otřásl sexuální skandál, který dosáhl až do domácnosti papeže Benedikta. Etiopský sborista byl propuštěn za to, že údajně obstarával po řadu let jednomu papežskému ceremoniáři homosexuální milence.

Na některých českých internetových zpravodajských serverech a také v mnoha tištěných médiích se objevily citáty, v nichž ministr pro lidská práva Michael Kocáb kritizuje Českou televizi za vysílání filmových týdeníků, pocházejících z dob socialismu před pětadvaceti lety. Kromě jiného měl také říci, že toto počínání „je tak absurdní, jako kdyby dvacet let po skončení války německá televize každodenně vysílala týdeníky z Třetí říše, přinášející projevy Hitlera, Goebbelse, Himmlera…“ Tady se ovšem pan ministr hrozivě zmýlil! Jelikož jsem trávil nepřetržitě téměř celé čtvrtstoletí v někdejší NSR (a dodnes v dnešní SRN napůl žiji), nezbývá mi, než se proti takovému Kocábem vyřčenému nesmyslu důrazně ohradit. Cosi takto vyřčeného může být buď jenom důkazem naprosté neznalosti německých poměrů, anebo přímo zamýšlenou lží.

Nově vzniklá studentská iniciativa Vzdělání není zboží! připravila na pátek 12. března 2010 protestní pochod proti komodifikaci vzdělávání a podřizování vysokých škol tržní logice. "Pochod produktů" začne ve 14 hodin na pražském Albertově před Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, projde centrem města a bude zakončen na Palachově náměstí divadelním sketchem. Účastníci průvodu budou symbolicky označeni čárovými kódy, které mají symbolizovat přeměnu vzdělání ve zboží a absolventů v produkty škol. Na vysoké školy budou také připevněny čárové kódy jako znamení podřizování škol zájmům firem a trhu.

Přehrávám si nedělní programy BBC a CNN. Také interview s izraelským ministrem Ehudem Barakem v politicko-analytickém pořadu Amanpour, který názorně ukazuje, jak se tvoří názor mainstreamu Američanů, což je klíčový faktor - pravda, která nesouzní s izraelskými zájmy (a americkou politikou v oblasti), nemá šanci se dostat na obrazovku.

Kdybych neviděl minulý týden přednášky Dr. Normana Finkelsteina a nedostal se k nějakým videomateriálům, měl bych jednostranný názor také, protože česká média úplně stejně kopírují americký vzor. Ale i to je k zamyšlení - jak, ale zejména proč. Jiná verze "radaru" nebo jiného začlenění do válečné mašinérie atlantického soustátí v Česku je jen otázkou času.

V Iráku se 7. března, tj. tuto neděli, uskuteční parlamentní volby, které rozhodnou o budoucím politickém kurzu země, zatímco se americké jednotky budou odtud postupně stahovat. Ačkoliv se o situaci v Iráku moc nepíše a nemluví, o kvetoucím a osvobozeném státu, jenž na amerických křídlech nedobrovolně přijal západní demokracii, nelze ani v žertu hovořit. Pouze týden před volebním aktem přišlo přinejmenším třicet lidí o život během tří sebevražedných atentátů v bývalém povstaleckém centru ve městě Bakúba a o den později dalších devět v Bagdádu. Američtí a iráčtí představitelé varují, že povstalci se budou snažit volby narušit sérií podobných atentátů.

Kolem potupných kontrol českých občanů cestujících do Německa se konečně začalo cosi dít. V úterý (2. března) vyzval premiér ČR Jan Fischer ministra vnitra Martina Pecinu, aby se tímto problémem začal zabývat a o výsledcích pak urychleně informoval jeho i vládu. Nečinným nezůstal ani předseda ODS Mirek Topolánek, který proti této neustále se stupňující šikaně téhož dne vystoupil přímo v Bruselu. Záležitost si za svou vzali i čeští europoslanci a zdá se, že tentokrát skutečně všichni, bez ohledu na svou politickou příslušnost. Tak, jak jsem je k tomu ve svém předešlém článku z 24. února „Problémy českých občanů na hranicích s Německem, aneb pro nás neplatí Schengen?“ naléhavě vyzýval.

Ale ani pro mne se tato české občany ponižující záležitost neuzavřela pouhým sepsáním příspěvku. Jelikož v anglické mutaci Britských listů byl promptně zveřejněn jeho překlad, přivedlo mě to na myšlenku, abych tento materiál poskytl dalším významným činitelům Evropského parlamentu. Obdržel jej tedy ode mne jak Nikiforos Diamandouros, Evropský veřejný ochránce lidských práv (ombudsman), tak předsedové všech politických skupin v EP a zároveň i někteří europoslanci z nejrůznějších zemí, s nimiž jsem se během svého působení v Bruselu a ve Štrasburku nějak blíže poznal. Samozřejmě, že jsem již předtím – bezprostředně po zveřejnění v BL – s článkem seznámil všechny europoslance za ČR.

Elisa Gonzalez ze státu New Jersey postavila se svými dětmi před domem v Rahwayi sněhovou repliku sochy Venuše Milétské. Stejně jako její starohelénská předloha byla socha nahá. Prudérní sousedé však poté spustili poplach, zavolali policii, stěžovali si - a úspěšně.

Elisa sice svým dílem zaujala kolemjdoucí, kteří sochu nadšeně fotografovali, avšak jednu ze sousedních rodin naopak přiměla k tomu, aby anonymně zavolali policii a sdělili jí, že napodobenina řecké sochy je "nemravná". Policie poté vyzvala rodinu Gonzalezových, aby sochu buď odstranila, nebo zakryla.

V Rozčarovanicích se rozednilo. Sotvaže první paprsky ranního slunce pošimraly hřebeny střech, krysa přeběhla cestu, ropucha kvákla v remízku, pankejtem se proplazila zmije, chrastící smrtka prošla obecním jetelem - a strašidlo Tupolínek vyrazilo na obhlídku panství. Kráčelo dům od domu, všude se zastavilo, všude nakouklo, tu vyzkoušelo dveře, jinde okno. A běda bezstarostným obyvatelům, kteří by před spaním zapomněli řádně pozamykat. Tu skončil v nůši bochník, tam slepice, onde zas z kabátu v otevřené síni zmizela portmonka. Když byla prohlídka u konce, vyvěsilo to dopuštění na radnici pergamen s nápisem "Pomáhat a chránit", zasmradilo a zmizelo k západu.

Lord Ashcroft, miliardář z Belize a náměstek předsedy britské Konzervativní strany, finacoval r. 2005 rozsáhlé průzkumy veřejného mínění v Británii (se vzorkem kolem 10 000 osob) ve snaze napomoci konzervativcům. Podle odhadů stálo provést jeden takový průzkum cca 250 000 liber. Ashcroft tehdy uváděl v médiích, že náklady na tyto průzkumy hradí sám. Nyní vyšlo najevo, že je naopak nechal uhradit jednou svou firmou v Belize, takže se vyhnul placení DPH v každém jednotlivém případě zřejmě až do částky 40 000 liber. Případ je součástí pokračující britské předvolební kontroverze.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Před říjnem 1918 se přímo v Rakousko-Uhersku neuvažovalo o žádné ústavní změně, kterou by české země (tím méně tehdejší „horní Uhry“) získaly nějaký – proti předchozímu stavu výhodnější – statut. Pokud byl během první světové války odboj českých a slovenských rodáků vnímán jako „československý“ (bez spojovníku či rozdělovníku!), byly k tomu tehdy zřejmě mezi účastníky neproblematické důvody – jinak by zůstalo uchováno nemálo známek nesouhlasu s tímto přívlastkem nebo s jeho unitářskými důsledky (jako tomu bylo nejednou později, až po vzájemný mimoústavní rozchod k 1. 1. 1993). V této tématice převládají nejednou jednostranné emoce nad objektivnějším vnímáním málem již sto let staré situace.

Nakladatelství Orego připravilo kuchařku pro všechny, kteří chtějí pochopit, jak se vytvářejí průzkumy veřejného mínění. Autorský tým pod vedením dlouholetého analytika IVVM (dnes CVVM) při Akademii věd Jána Mišoviče shromáždil výkladový slovník pojmů z oblasti "užité sociologie" jako pomůcku novinářům, politikům i studentům. Publikace zasvěceným, a přitom popularizačním způsobem nabízí nejen vysvětlení termínů, procesů ale i přehled hlavních osobností a institucí oboru. Pikantní je, že termíny uvádí jak v češtině, tak i ve slovenštině a angličtině. Kniha Od A do Z ve výzkumech veřejného mínění neaspiruje na vyčerpávající encyklopedii, což je jasné i podle rozsahu, nicméně ji lze doporučit jako stručný úvod do problematiky všem pedagogům a studentům politických a mediálních studií.

Tato filmová miniatura Dominiky Švecové vznikla před dvěma lety jako studentské cvičení na katedře dokumentárního filmu Edinburgh College of Art. Původně neměla být delší než tři minuty, ale vznikl z ní nakonec šestiminutový, hluboce empatický, mírně ironický, avšak sympatizující, skoro až hrdinský portrét romské "matky pluku", čtyřicetileté Ivety, dominující slovenské romské rodině, která dnes žije ve skotském Glasgow. Na filmu se mi líbí, jak dokáže v inteligentní zkratce vyhmátnout lidství osob, které zobrazuje, ukazuje s pochopením, jak mnoho máme všichni společného. Film byl vybrán pro prestižní program "Scottish shorts" na loňském Edinburském mezinárodním filmovém festivalu. Obecenstvo v přeplněném sále na některé sekvence živě reagovalo, občas smíchem. Zaujala mě poznámka Dominičiny učitelky na Edinburgh College of Art: "Na tom filmu je mj. pozoruhodné, jak jsou ti Romové na sebe hrdí, jak se jim zde ve Skotsku na rozdíl od rodného Slovenska vede dobře." (Ano, na Slovensku pravidelně celá rodina hladověla, když přijeli do Skotska, děti nemohly pořádně jíst, protože neustále zvracely, trvalo to pár týdnů, než se to opravilo.) "Přitom oni jsou neuvěřitelně chudí."

Nabídli jsme film českým proromským organizacím; odmítly ho, je prý příliš romský. Holt je pro české proromské organizace autentický portrét romské rodiny přijatelný zřejmě jen potud, pokud se chová jako bílí Češi... :)

Oranžová na Ukrajině doblikala a definitivně zhasla. Po Viktoru Juščenkovi, který v 1. kole prezidentských voleb získal výmluvných 5 % hlasů a skončil hluboko v poli poražených, odchází z postu premiérky i druhý symbol tzv. oranžové revoluce Julie Tymošenková. Poté, co předseda parlamentu V. Lytvyn v úterý oznámil rozpad dosavadní vládní koalice („Koalice Bloku J.Tymošenkové, Naší Ukrajiny – Lidové sebeobrany a Bloku V.Lytvyna dnešním dnem přestala existovat“, řekl), ve středu 4. března Verchovna rada většinou 243 hlasů ze 450 odhlasovala nedůvěru vládě J. Tymošenkové.

Z vážných zájemců o vývoj událostí na politické scéně si málokdo dokáže představit svojí informovanost bez soustavného přehledu o pozici politických stran mezi občany. Pravidelné měsíční průzkumy preferencí politických subjektů poutají velký zájem zejména novinářů a politiků. Tento druh „statistik“ je v popředí pozornosti hlavně v období před volbami do Poslanecké sněmovny a obecně souvisí s významem voleb v demokratické společnosti. Najednou jsou závěry šetření sociologických agentur brány vážněji než jindy.

Britské listy vám ve snaze osvětlit problematiku průzkumů veřejného mínění, jejich odchylek, manipulací a mediálních dezinterpretací proto přináší dvanáctidílný seriál článků z pera jednoho z největších odborníků na výzkum veřejného mínění v České republice, dlouholetého analytika Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky, dnes vysokoškolského pedagoga Jána Mišoviče.

Dalo by se možná říci, že John Brumit zaplatil zbytečně mnoho, když za celý jeden dům v Detroitu zaplatil 180 Kč. V dnešní době jsou v americkém Detroitu, v někdejším městě automobilek, celé ulice domů za pouhý dolar. Počet obyvatel Detroitu klesá tak rychle, že se bourají celé bloky domů a mění se v městské farmy.

Deník Právo odmítl otisknout odpověď Normana G. Finkelsteina na článek Jana Fischera Přátelé Palestiny z 27. února, v němž jej český premiér obvinil z ideologického a manipulativního přístupu k problematice holocaustu. Podle dnešního telefonického vyjádření zástupce šéfredaktora Roberta Denglera údajně postačuje reakce na tento článek z pera Petra Uhla, kterou pod názvem Není tu žádný svár Židů a ostatních list zveřejnil 3. března. Uhlův článek se však věnoval primárně obviněním ze lži a antisemitismu, která byla Fischerem adresována jemu osobně.

V rámci zásady audiatur et altera pars tedy zveřejňujeme také text sobotní reakce Normana G. Finkelsteina, který v Právu nemohl vyjít.

To, co považuje čtenář Petr Nachtmann za odpuzující na Britských listech, je, jak píše "žebrání o finanční příspěvky".

Jasně. V českém kontextu je nezvyklé, obracet se na veřejnost, aby si financovala vlastní nezávislý časopis. Je to vlastně trapas, požadovat od lidí, aby financovali, co čtou.

Avšak co nám zbývá. Časopis bohužel - už skoro patnáct let - vydáváme, většinou bez rozpočtu. Základní náklady však z něčeho uhradit musíme.

V současnosti nás čekají tyto jednorázové výdaje: účetnictví za rok 2009: 35 000 Kč. Nový redakční laptop: 20 000 Kč, nezbytné programovací úpravy: 20 000 Kč. Celkem: 75 000 Kč.

Naštěstí to není tak horentní částka jako na podzim, kdy bylo nutno obnovit naše servery, které nevyhovovaly intenzivnímu provozu, a čtenáři nám - překvapivě a zavazujícím způsobem - rychle potřebně finanční prostředky poskytli.

Nicméně jsme nyní nuceni se znovu obrátit na čtenáře s - krátkodobým -. apelem, aby mírně zvýšili finanční příspěvky na Britské listy, máme-li být schopni časopis provozovat i nadále - což znamená schopnost platit provozní poplatky..Potřebujeme je minimálně zvýšit aspoň o třetinu, tedy o cca 10-15 000 Kč měsíčně. Kdyby věnovalo pravidelnou stovku měsíčně dalších cca 100 - 150 lidí, pomohlo by to vydatně. Děkujeme.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Jan Čulík, šéfredaktor

Třináct čínských denních listů vydalo společný redakční komentář požadující právo svobodného pohybu pro Číňany po celé zemi. Komentář vyšel před výročním zasedáním formálního čínského parlamentu.

V současnosti v Číně funguje přísný registrační systém, zvaný hukou. Ten zajišťuje, že každá čínská rodina má právo na sociální podporu, zdravotní péči a školství jen v místě bydliště.

Mezinárodní den žen byl u nás možná v minulosti považován za důvod k oslavám. Je pravda, že dnes již ženy nemusí bojovat za volební práva či přístup ke vzdělání. Česká společnost, která se hlásí k demokratickým hodnotám, však bude muset udělat ještě velký kus práce, aby odstranila přetrvávající znevýhodnění žen. Nízký podíl žen na rozhodování a moci, násilí na ženách, nižší příjem žen, horší pracovní podmínky, diskriminace v přijímání do zaměstnání, povyšování a v odměňování, stereotypy, to jsou základní zdroje nerovností, které jsou stále součástí života českých žen i ve 21. století. Již posté si letos připomeneme Mezinárodní den žen jako snahu o zrovnoprávnění žen a odstranění nerovností.

Po dlouhých měsících vyšetřování nyní vyšlo najevo, proč havarovalo 31. května 2009 letadlo společnosti Air France při letu z Rio de Janeira do Paříže, píše Spiegel Online

Yoani Sánchezová, jejíž blog byl hlavním hlasem kubánských disidentů, prostřednictvím svého účtu na Twitteru potvrdila, že byla uvězněna Castrovou policií, a to spolu s dalšími přinejmenším 125 lidmi, protože komunistický režim na ostrově si přál zabránit jim v účasti na pohřbu politického vězně Orlanda Zapaty Tamaya, jenž minulý týden zemřel v důsledku hladovky.

Pod titulem 'Gleiches Geld für alle'(Stejné peníze pro každého) agitoval ve Spiegelu Online švýcarský ekonom a ředitel Hamburského institutu světové ekonomiky (Hamburgische WeltWirtschaftsInstitut, HWWI) Thomas Straubhaar pro zavádění nepodmíněného 'základního platu' pro všechny obyvatele Německa. V téhle poznámce něco o tom, že takové zjednodušení německého sociálního systému by mělo také svou problematickou stránku...

Kaliforňan Robert Ferguson byl odsouzen podle zákona o třetím trestném činu na téměř osm let do vězení za to, že ukradl sáček strouhaného sýra za 84 Kč. Odsouzení vyvolalo kritiku aktivistů požadujících reformu státního soudnictví.

Ferguson, který je už třicet let zlodějem-recidivistou, nebyl odsouzen za třetí krádež na doživotí, což je v Kalifornii nyní platný zákon, protože psychologové usoudili, že trpí chronickou depresí a nedokáže zvládnout své nutkání krást.

Prvoaprílový žart, ktorý nám pripravila vládna koalícia v podobe zákona o vlastenectve, patrí do kategórie tých, ktorým sa nesmeje nikto. Jeho prívrženci preto, lebo ho berú s patetickou vážnosťou a jeho odporcovia preto, lebo vedia, že tam, kde sa začínajú nútiť deti k prejavovaniu citov zákonmi, prestáva akákoľvek sranda. A keďže nás o výchove poučujú ľudia, z ktorých jeden ešte nikdy nikoho nevychovával (Rafael Rafaj) a druhý by potreboval prevychovať sám seba (Ján Slota), budem dnes musieť začať veľmi osobne.

Celý článek ve slovenštině na portálu JeToTak.sk si můžete přečístZDE

tisková zpráva Iuridicum Remedium, o.s.

Německý ústavní soud nařídil okamžité vymazání všech dat shromážděných podle právních předpisů vycházejících z tzv. Data Retention směrnice, na jejímž základě dochází ke shromažďování údajů o telefonních hovorech a o pohybu a činnosti uživatelů na Internetu. Tažení evropských ochránců soukromí proti špehování soukromé komunikace občanů, kterého se účastní také IuRe, tak zaznamenalo velký úspěch. Také Češi se v této věci obrátí na Ústavní soud.

V lednu 2010 přispělo finančně na Britské listy 174 osob celkovou částkou 34369.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 1. 2010 částku 83 466.48 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.