Vážený pane Kaisere,

dotklo se Vás, že jsem kriticky reagoval na Váš komentář v LN 2. dubna 2010 k nástupu Jiřího Pernese do čela Ústavu pro studium totalitních režimů, který jste nazval "Nepřátelské převzetí". Ano, napsal jsem Vám, že jste zaujatý, že nevíte, o čem píšete, a že se jen pokouším domyslet si, kdo manipuluje Váš úsudek. Nejste pro mě cizí člověk, v archivu ČSDS jste na můj pokyn dostal pro rešerše ke knize o Václavu Havlovi k dispozici bez omezení úplně všechno, až na mou vlastní korepondenci s Václavem Havlem.

PS. Dodatek z 8. dubna 2010, 16.00 hod.

„Čistka“, dokonce „masová čistka ve vedení ústavu“, jak píše v dnešních Hospodářských novinách pan Leschtina, nezahrnula pět pracovníků, ale jen čtyři. Nebyl odvolán vedoucí odboru informatiky a digitalizace, jak jsem se na základě některých tiskových zpráv z 2. dubna domníval. Vedoucí tohoto odboru, a také jemu podřízený vedoucí oddělení digitalistiky Mgr. Juraj Kalina, který mě na můj omyl upozornil a jemuž děkuji, ve funkcích zůstali; rád se jim omlouvám. Mýlil jsem se i v počtu digitalizovaných stran písemností: je jich už deset milionů. Kolik z nich skončilo na soukromých elektronických nosičích, aniž na tom měl jmenovaný vedoucí oddělení jakýkoli podíl, to ví jen Pavel Žáček a Pánbůh.

Tisíce protestujících rozhněvaných kvůli korupci a rychle rostoucím platbám za energie ve středu obsadily velitelství bezpečnostní služby v Biškeku, informovala státní televize. K událostem došlo poté, co vládní síly zastřelily několik desítek a zranily několik set demonstrantů. Lídři opozice vyhlásili revoluci a vyzvali k uzavření americké letecké základny nedaleko hlavního města, která slouží jako klíčový tranzitní bod pro zásobování vojsk NATO v nedalekém Afghánistánu.

Pokud si někdo myslí, že se status quo v Izraeli/Palestině nějak podstatně změní, trpí halucinacemi. Izraelská vláda je neoblomně proti vytvoření palestinského státu, byť slabého, a toto stanovisko má podporu drtivé většiny izraelských Židů. Palestinští vůdci jsou více rozdělení. Ale i ti nejvstřícnější nejsou ochotni ani jen zauvažovat o něčem menším než o státu založeném na hranicích z roku 1967 s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Zbytek světa nedokáže pohnout ani s jednou stranou. Tomu se říká mrtvý bod.

Středeční televizní Otázky Václava Moravce – předvolební speciály v jednotlivých krajských městech jsou částečně ovlivněny specifickými problémy regionu. Zástupci stran, kteří získali podporu v průzkumech, se vyjadřují k ožehavým otázkám, zřejmě formulovaným vedením diskusního pořadu. Jde o podobný mechanismus, jako když média nastaví před veřejnost určitá témata a iniciují tak společenský diskurz. Diváci se seznamují s vyjádřením jednotlivých lídrů k nastoleným problémům, charakteristickým zejména pro daný kraj.

Libuše Bryndová ze Zlukova, nedávno osvobozená za pěstování konopí pro samoléčbu, bude muset znovu do soudní síně. Státní zástupkyně Iveta Janů se totiž proti únorovému rozsudku okresního soudu odvolala. Jak pro Táborský deník uvedla, vedly jí k tomu dva pohledy: jedním se chce pro Bryndovou dovolat příznivějšího důvodu zproštění viny (soudce v únoru nerozhodl ve prospěch všech drobných pěstitelů konopí, ale pouze do procesu s Bryndovou aplikoval novelu trestního zákona, která je oproti staré verzi příznivější), druhým chce žalobkyně vyvolat diskuzi.

Táborský deník: Kauza konopí pro Libuši Bryndovou nekončí ZDE

Okresní soud v Táboře 12. 3. 2010 napodruhé zprostil překladatelku Libuši Bryndovou viny z výroby drog. Libuši Bryndovou obhajovala advokátka Klára Veselá Samková. Krajský soud zrušil první verdikt okresního soudu kvůli závažným chybám a vrátil případ k novému projednání. Ve prospěch Bryndové mluví nyní předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu a nový trestní zákoník.

Ruský premiér Vladimir Putin včera během návštěvy polského premiéra Donalda Tuska ve Smolensku prohlásil, že podle jeho názoru byl katyńský masakr polských válečných zajatců v roce 1940 osobní mstou Stalina za porážku v polsko-sovětské válce v roce 1920. Sovětský diktátor prý nařídil popravu polských důstojníků jako odvetu za smrt sovětských zajatců, kteří v Polsku umírali po prohrané válce. Podle ruského premiéra v polských zajateckých táborech kvůli hladu a chorobám zemřelo 32 tisíc rudoarmějců. Nic to prý ale nemění na tom, že Katyń byla zločinem. Polská strana tuto interpretaci nekomentovala.

Dvacátého března 2010 publikoval Blesk svůj první článek, kterým nejen rozvlnil českou mediální louži, ale také vyvolal krátkou, zato významnou bouřku na politické scéně. Předseda bývalé vládní strany a jeden ze dvou kandidátů na budoucího premiéra urazil Židy, církev, homosexuály i Čechy. Jeho hulvátské výroky, audiovizuálně zaznamenané, jsou toho nesporným důkazem. Prý. Následující mediální analýza si nebere za předmět onu politickou bouřku, která zamíchala pozicemi v ODS a dost možná i volebními výsledky, ale úrovní a pravdivostí mediálního zpracování zcela nepodstatného komentáře jednoho politika. Blesk mnohokrát své čtenáře klamal, a to zcela záměrně. Redaktor Blesku měl k dispozici celé video pořízené při focení s Mirkem Topolánkem. Přesto se rozhodl vytrhnout jen jeho nepatrné části a ty ve svých titulcích a interpretacích tzv. upravit...

K důležité personální změně došlo v dozorčí radě Dopravního podniku Hlavního města Prahy. V jejím čele končí radní Rudolf Blažek (ODS), kterého vystřídá zastupitel Karel Březina (ČSSD). Ten svůj post získal v tajné volbě poměrem 5:4 proti Radovanu Šteinerovi (ODS). Nejedná se přitom o standardní manažerskou výměnu.

Kto je Robert Fico? Robert Fico, 45-ročný premiér Slovenska od roku 2006 až dodnes, je málo známy ruskému publiku. Jeho tvár sa mihla v správach ruských televízií v januári roku 2009, keď sa riešila otázka tranzitu ruského plynu cez Ukrajinu a možného zmrznutia Európy. Robert Fico sa vtedy po prvý raz výrazne objavil na medzinárodnej aréne a zachoval sa veľmi aktívne. Pohybujúc sa medzi Kyjevom, Moskvou a európskymi hlavnými mestami, Fico odvrátil perspektívu zmrznutia rodného Slovenska, dosiahol sériu dôležitých kompromisov a ako jediný z európskych politikov povedal pravdu: príčinou toho, čo sa dialo, nebola Moskva, ale vtedajší oranžový prezident Ukrajiny Juščenko, ktorý dostal zodpovednú úlohu od Bieleho Domu sabotovať tranzit ruského plynu za každú cenu a takto zmraziť Európu v prospech mýtického projektu Nabucco, o ktorom si vtedy mnohí mysleli, že je ozajstný. Pravdaže, to Fico nepovedal, ale po tom, ako si samostatne urobil jasno v situácii na Ukrajine a v Rusku, prevažne dal za pravdu ruskej verzii udalostí. Kto je teda Robert Fico?

Rád bych ještě jednou reagoval na příspěvky, které se týkají testu Obecné studijní předpoklady (OSP), jenž je používán v rámci Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), podle jejichž výsledků přijímají desítky fakult vysokých škol uchazeče ke studiu (Scio testy jsou natrénovatelné, Scio ukazuje, jak bude asi vypadat plánovaná privatizace školství).

autor je PR managerem společnosti SCIO

Když jsem poprvé reagoval na článek Jana Čiháka, měl jsem v úmyslu nejen zastat se bosenských Srbů, ale především napadnout způsob, jakým se v běžné publicistice posuzuje míra odpovědnosti srbského národa za nedávná krveprolití. Nyní se chci přímo vyhnout debatě o tom, jakou část viny nesou jednotlivá etnika a soustředit se na roli rozumových, citových či ideologických prvků v procesu diskuze, které se o této otázce vedou. Jde mi tedy právě o mechanismy procesu poznávání, jak se jimi zabývá zmíněná epistemologie. Svým protivníkům tak v tuto chvíli nebudu vysvětlovat, že se mýlí, ale pokusím se je přesvědčit, že o válkách na Balkáně přemýšlejí nesprávným způsobem.

Vyjadřujeme znepokojení nad událostmi posledních týdnů, které se rozpoutaly v souvislosti s volbou a nástupem doc. PhDr. Jiřího Pernese, Ph.D. do funkce nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. V prvé řadě chceme tímto stanoviskem deklarovat plné respektování výsledků výběrového řízení. Pokládáme je za výsledek svobodné a demokratické volby Rady ÚSTR, která by neměla být zpochybňována různými mediálními a bohužel i politickými tlaky a zájmy.

Devítinásobná vítězka tenisového mistrovství ve Wimbledonu Martina Navrátilová oznámila ve středu, že u ní lékaři zjistili rakovinu prsu. Charakterizovala tento den jako "můj osobní den 11. září". Biopsie při rutinním mamogrammu byla 24. února pozitivní. Lékaři uvedli, že má neinvazivní formu rakoviny, což znamená že se rakovina vyskytuje jen v mléčných kanálcích a nerozšířila se do okolní tkáně. Navrátilové lékaři odstranili z prsu bulku a v květnu se podrobí radioterapii. Bývalá tenistka uvedla, že měla velké štěstí, že byla rakovina objevena v raném stádiu, ale dodala, že věc zanedbala, protože si čtyři roky nenechala udělat mamogramy. "Kdybych to bývala nechala ještě další rok, byla bych skutečně v průšvihu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Thajský premiér Abhisit Vejjajiva vyhlásil kvůli opozičním protestům v hlavním městě Bangkoku výjimečný stav. V televizním projevu prohlásil, že poskytnutí dalších pravomocí bezpečnostním složkám napomůže obnovení pořádku.

(k článku Pavla Urbana: „Námitky zaujaté obhajobě“ publikovaném v BL 7.4.2010)

Jde o polemiku především s mým článek Zdivočelá země publikovaným nedávno ve Zvědavci (BL publikaci odmítly pro nedoložitelnost). V něm jsem napsal, že v době tzv. „komunistického režimu“ v. 1948 až 1989 se zvýšila tvorba národního důchodu 7,2 x (konkretně ze 70 na 528 mld. Kčs) a hodnota „vyráběného“ majetku (budovy, stavby, stroje, zařízení, zásoby surovin i zboží, nedokončená výroba) pak 7 až 8 x (konkretně ze 400 mld. na 3 bil. Kčs). Všechno je propočteno ve stálých a tedy srovnatelných cenách, majetek tedy vyjadřuje růst jeho fyzického množství a to už po odpočtu opotřebení.

Pred asi polrokom sa v Bratislave konala vedecká konferencia o Marxovej filozofii, na ktorej vystúpili známi ľavicoví intelektuáli zo Slovenska aj z Čiech. Zaujal ma na nej predovšetkým príspevok známeho českého filozofa Milana Valacha. Obhajoval veľmi originálnu tézu, že tzv. komunistický režim v skutočnosti nebol ľavicový, ale pravicový. Prečo? Pretože prednovembroví komunisti realizovali v Československu typické pravicové hodnoty – prísnu mocenskú hierarchiu a súkromné vlastníctvo v rukách úzkej privilegovanej menšiny. Milan Valach hovoril logicky, jasne a konzistentne. Keď sa mi prednedávnom dostala do rúk jeho kniha Svět na předelu, vedel som, že sa mám na čo tešiť. A naozaj – Milan Valach vytvoril výborné dielo.

Používat jazyka soudržného a pevného asi jako hromada stavební suti se jednomu vyplatí, zejména když chce obhajovat něco nadále nehajitelného. Dělá se to například následovně: "naprosto souhlasím", ale současně "Spokojím se citátem z mého textu, kde jsem tvrdil opak". Kompletně odvysvětleno, vyřízeno. Nebo: "je jistý rozdíl honit lidi jako zvěř, násilím je odvézt na opačný konec zeměkoule a tam je nechat zdarma dřít pod skutečným (nikoli obrazným) bičem a mezi využíváním zoufalé situace lidí v jiných částech světa, kterým nabídneme o chlup lepší existenci než je ta dosavadní".

Oba jsou hluboce přemýšliví lidé, jeden je ekonom se společenskou odpovědností a druhý intelektuál, který umí přemýšlet.

Miloš Pick napsal velmi podnětný článek do Listů (1/10). Hledá v něm cestu ze současné společensko ekonomické krize. Jiří Pehe ví, že polyarchická demokracie ustupuje buď NATOidní demokracii nebo „nové“ levici, která je na straně demokracie. Té se vzhledem k relevanci podrobně ve svém článku v  Salonu Práva (18. 3. 2010) věnuje. Oba, ač původem z jiného přístupového úhlu, rozumově přicházejí k logicko-deduktivním závěrům, protože si uvědomili všechny souvislosti současného stavu společnosti.

Europoslanec za ODS Hynek Fajmon nemá rád mosty. Proto se snaží vzbudit dojem, že český občan by zřejmě nespal, kdyby jeho země byla nazvána mostem mezi Východem a Západem. To vše v souvislosti s příletem Obamy a Medveděva do Prahy. Ano, pro naši pravici je životní nutností jistota, že nepatříme do střední Evropy, a ochráň pánbůh, do Evropy východní. Neboť s Východem je spojeno zřejmě všechno zlo, snad s výjimkou vycházejícího slunce, než po ranní kocovině stejně nakonec zapadne nad Atlantikem.

Během íránsko-irácké války v letech 1980-1988 námořní jednotky íránských Revolučních gard využívaly ozbrojených rychlých člunů k útokům na tankery vezoucí iráckou ropu. Mezi lety 1984-1988 tímto způsobem potopily nebo poškodily desítky lodí. Nyní se objevily zprávy o tom, že Írán údajně získal rekordně rychlý člun britského původu. Vcelku logicky vznikly obavy, že extrémně rychlé plavidlo Bradstone Challenger hodlá vyzbrojit ruskými raketovými torpédy Škval pohybující se rychlostí až 360 kilometrů za hodinu - a v případě krize kvůli jadernému programu plavidlo použít k útokům typu "udeř a uteč" na bojové lodě amerického námořnictva.

V březnu zveřejnila Vlasta Čiháková Noshiro v Literárních novinách sloupek s názvem Národní galerie na křižovatce. Vyslovila v něm názor, že jediný, kdo splňuje požadavky na budoucího generálního ředitele Národní galerie, je Jiří Fajt. V této chvíli probíhá výběrové řízení a Jiří Fajt je jedním z oslovených kandidátů na toto místo. Přitom jenom nedostatek finančních prostředků na realizaci Fajtovy "velkolepé vize" před osmi lety zabránil tomu, aby byla zničena zcela unikátní a nenahraditelná kolekce středověkého umění včetně světově proslulého souboru deskové malby z lucemburské doby.

Lobbing Vlasty Čihákové Noshiro za Fajta je ukázkou sice politicky možného a v Česku obvyklého, ale naprosto neinformovaného a diletantského vyjadřování se k výsostně odborným otázkám. Ve své podstatě zneužitím autority a moci za frenetického potlesku laické veřejnosti.

Vzhledem k tomu, že v Britských listech propagujete Moorův film "O kapitalismu s láskou", rád bych upozornil na zajímavé zpracování stejného tématu, ale z opačné perspektivy. Mohlo by to přispět do současné diskuze o tom, jak je kapitalismus špatný; třeba tím, že to, co mnozí kritizují, není kapitalismus, ale spíše něco jiného, píše Ondřej Palkovský.

John Stossel - Jánabráchismus - video s českými titulky ZDE

Smlouva ještě není podepsána a už se intenzivně spekuluje o tom, že její signatáři, Spojené státy a Ruská federace, si ji budou vykládat různě, zejména pokud jde o možnou vazbu mezi jaderným odzbrojením a raketovým či antiraketovým zbrojením (což jsou dvě strany téže raketové mince). Spekuluje se o tom, co bude či nebude přijatelné nebo nepřijatelné pro americký Senát a ruskou Dumu, až dojde na ratifikaci smlouvy. V pozadí rozhodování smluvních stran však bude něco podstatnějšího, o čem se zatím na veřejnosti nehovoří. Jsou to paradoxy současné fáze jaderného věku.

- Dobrý den, rád bych zareagoval na článek Libora Kubici "Jak je příjemné krást" coby kritiku analýzy dohody ACTA pana Maršíka, píše Jiří Kadeřávek.

Nechci polemizovat s celým článkem, ač se drží osvědčené šablony hledání chyb všude okolo sebe a ostentativního ignorování toho, jak pokrok přispívá k postupnému poklesu ceny za šíření informace, kterému by pan Kubica zřejmě rád zabránil. V celém jeho článku jsem nenašel jediný náznak uvažování, které by se snažilo řešit problém pozitivním přístupem, namísto toho podsouvá svým potenciálním zákazníkům jakési potěšení z toho, že kradou jeho práci.

Nedá mi, abych nereagoval na článek pana Viléma Maršíka: "Kriminalizace kopírování pro vlastní potřebu".

Článek se snaží navodit závist k velkým nahrávacím společnostem, které se pro tento účel velmi hodí. Pro autora článku je samozřejmě příjemnější vše stáhnout bez řádného zaplacení. On je „z obliga“, jen si zkopíroval to, co jiný nelegálně vystavil na Internetu. Z toho usuzuje, že on legálně může. Kritizuje zisky soukromých subjektů, místo aby se zamyslel nad podstatou věci, píše Libor Kubica, z nakladatelství BEN – technická literatura.

Reakce na článek "Jak je příjemné krást"

Vážený pane Libore Kubico ve svém článku jste si sám odpověděl na otázku jak dál, píše Pavel Krajtl.

Máte možnost distribuovat knihy stejným způsobem, jako to dělají Warezová centra a získávat prostředky z reklam a mikroplateb za stahování.

Jistě byste byli amatérským skenům skvělými konkurenty.

Tento způsob distribuce má svoje nesporné výhody v ohleduplnosti k životnímu prostředí (žádný papír, žádná CD). Jestli tohle odněkud pozoruje Jan Ámos Komenský, jistě má radost, protože se v duchu jeho hesla "Omnia sponte fluant, absit violentia rebus" naplní jeho požadavek aby poznatky nebyly jen výlučným pokladem, ale aby bylo přístupno „všechno všude všem!“

Tajné americké video, z něhož vyplývá, že američtí vojenští letci lživě tvrdili, že se stali v Bagdádu terčem útoků a pak se smáli nad mrtvolami lidí, které usmrtili, poté, co provedli letecký úder, při němž zahynulo víc než deset lidí, včetně dvou Iráčanů pracujících pro tiskovou kancelář Reuters, bylo zveřejněno na serveru Wikileaks.

Video v nesestříhané podobě (záběry jsou drastické) ZDE

Nikdy nezačínej začátkem, nýbrž vždy tři míle před začátkem! Asi takhle: „Mé dámy a pánové! Předtím, než přejdu k tématu dnešního večera, dovolte mi, abych Vám krátce…“ Zde máš už v zásadě všechno, co činí krásný začátek: kostrbaté oslovení; začátek před začátkem; oznámení, o čem zamýšlíš mluvit; a slovíčko „krátce“. Tak získáš v okamžení srdce a uši posluchačů.

„…To, že na Západě v poválečných třiceti zlatých letech rozkvetl sociální stát, není otázkou čísi všemocné libovůle, ale velice speciálních historických podmínek, které jsou jednoduše pryč a nedokážeme je znova vytvořit. Je možné konzervovat zbytky toho, co ze sociálního státu dosud zůstalo, ale pak jde o ústupové boje bez naděje na vítězství. Je až trapné říci to takto, ale už nevím, jak ještě názorněji formulovat pro ‚nechápavé‘...“ Není zapotřebí nic formulovat, citovanému rozumím a naprosto souhlasím. Spokojím se citátem z mého textu, kde jsem tvrdil opak, abych pochopil ne to, co KD chce říci, ale s čím konkrétně polemizuje.

Oblíbeným evergreenem antikomunistů (autora těchto řádek nevyjímaje) je tvrzení, že Československu se pod čtyřicetiletým vedením Komunistické strany Československa podařilo úspěšně ekonomicky zaostat. František Nevařil ve svém článku Zdivočelá země snaží dokázat opak. Podle něj si komunistická ČSSR udržela svoji pozici ve světovém žebříčku neropných států a k dramatickému poklesu došlo až v kapitalismu.

Poradce prezidenta ČR Michal Petřík si klade v titulu svého příspěvku otázku: „Bylo poválečné Československo srovnatelné s nacistickým Německem?“ Odpověď na ni zní: Ano, a velmi. [Tomáš Krystlík: Zamlčené dějiny. Beta Books, Alfa Nakladatelství, s. r. o., Praha 2008; Kaplan, Karel: Poválečné Československo. Československo 1945–1948. Národy a hranice, národní politika. München 1985]

Historik Vilém Prečan níže reaguje na tuto pozvánku:

Vilém Prečan:

Vážený pane senátore, milý pane Vondro,

ostatní svolavatele tiskové konference neznám, proto se obracím na Vás. Nemohu se tiskové konference zúčastnit, jsem v zahraničí, a tak Vás prosím, zda byste byl tak laskav a tlumočil mou následující výzvu.

Ústav pro studium totalitárních režimů získal ve světě za ředitelování Pavla Žáčka a za vydatného přispění bratří Patrika a Marka Bendových pověst přívěsku či účelového zařízení ODS. Ani ústavu ani straně, kterou reprezentujete, ani společenskému diskurzu o nedávné minulosti to neprospělo. ÚSTR není a nesmí být zařízení žádné politické strany.

V březnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 260 osob celkovou částkou 67 456.39 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.3. 2010 částku 44 615.53 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.